Wikipedie

Chorvatské království: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m typo
m typo
Řádek 91:
Uhersko byla poraženo v [[bitva u Moháče|bitvě u Moháče]] v roce [[1526]]. V roce [[1527]] chorvatská šlechta uznala [[habsburkové|habsburka]] [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]] chorvatským králem v rámci unie s Uherskem, ale výměnou za to, že bude vést obranu proti Turkům. Tak se Habsburkové stali králi Chorvatska jak volbou, tak dědičkým nárokem a zárověn také jako uherští králové. V této době bylo [[centrální Chorvatsko|Chorvatsko]] součástí tzv. [[Královské Uhersko|Královského Uherska]].
 
Roku [[1529]] v [[centrální Chorvatsko|centrální Chorvatsku]] a [[Slavonie|Slavonii]] na obranu [[Křesťanství|křesťanského]] světa vzniká tzv. [[Vojenská hranice]]. Ta byla rozdělena na Chorvatskou vojenskou hranici (ta je zrušena roku 1881) a Slavonskou vojenskou hranici. Do této oblasti (tzv. Krajina) při dnešní hranici s [[Bosna a Hercegovina|Bosnou a Hercegovinou]] směřovala vlna [[Srbové|srbských]] uprchlíků, kteří zde změnili etnickou situaci. Během válek [[habsburská monarchie|Rakouské monarchie]] s [[Osmanská říše|Osmanskou říší]] dochází k roku [[1700]] k osvobození [[Slavonie]], jejíž území bylo rozděleno mezi Vojenskou hranici a nově vzniklou rakouskou korunní zemi [[Království Slavonie]], jež bylo roku [[1745]] vytvořeno, místo aby bylo připojeno k chorvatskéhmuchorvatskému království jako v minulosti.
 
=== Chorvatská území součástí napoleonových Illyrských provincí ===
{{Hlavní článek|Illyrské provincie}}
 
V roce [[1809]] byly [[Napoleon]]em zřízeny na bývalém rakouském území tzv. [[Ilyrské provincie]], které zahrnovaly historické země [[Dalmácie|Dalmácii]], [[Istrie|Istrii]], [[Kraňsko]], [[Gorice a Gradiška|Gorice]], [[Terst]], [[Dubrovník]]a, [[Korutansko]] a tzv. [[chorvatské přímoří]]. Ilyrské provincie se stali součástí [[francouzského císařství]] a jeho deparmentem, v čele stál fracouzskýfrancouzský guvernér. Francouzská správa zde oslabila feudální vztahy a vytvořila příznivé podmínky pro rozvoj národního hnutí Jihoslovanů.
 
Roku [[1815]] po Napoleonově pádu [[Ilyrské provincie]] připadly [[rakouské císařství|rakouskému císařství]], kdy získali Habsburkové Jaderské pobřeží zpět byla z velké části obnovena předchozí správa, tím pádem bylo dřívější velké ''Chorvatské království'' rozděleno (alesponalespoň pod habsburskou vládou) na 3 celky resp. ''[[Korunní země (habsburská monarchie)|korunní země]]'': království Chorvatské (zabíralo pouze tzv. [[centrální Chorvatsko]]), [[království Slavonské]] (oblast Slavonie) a [[království Dalmácie]] (oblast dalmácie, Dubrovníku a Kotoru). Každá z těchto "chorvatských" korunních zemí měla vlastní částečnou autonomii. Ostatní území bývalých Ilyrských provincií se stalo součástí nově utvořené ''[[Korunní země (habsburská monarchie)|korunní země]]'' [[království Illyrské]]ho (to ale bylo roku [[1849]] rozděleno na historické země). Království Slavonské bylo v letech [[1744]]-[[1849]] formálně podřízeno království Chorvatskému, v letech [[1849]]-[[1868]], již nezávislá korunní země.
 
Tradiční zemské sněmy, které byly do roku [[1848]] orgány stavovského zastoupení, byly po [[Revoluce v roce 1848|revoluci z roku 1848]] císařskou vládou ve všech korunních zemích, včetně chorvatských zrušeny a teprve roku [[1860]] svolány v nové formě. Nyní už jen část členů zemských sněmů měla své postavení zaručena, zatímco zbytek byl volen.
Řádek 106:
[[Soubor:Triune Kingdom of Croatia (1868-1918).png|thumb|Chorvatsko-Slavonské království je růžově, dalmácie je červeně]]
 
Od roku [[1815]] pak dochází k posilování maďarizačních snah. Reakcí na ně bylo roku [[1849]] vyčlenění [[Slavonie]] jako korunní země z podřízenosti [[centrální Chorvatsko|Chorvatska]]. Po [[rakousko-uherské vyrovnání|rakousko-uherském vyrovnání]] z roku [[1867]] dochází ke spojení dvou koruníchkorunních zemí resp. [[centrální Chorvatsko|Chorvatského království]] a [[Slavonské království|Slavonského království]] do [[království Chorvatsko-Slavonské]]ho v rámci Rakouska-Uherska, stávají se ale součástí [[Uherské království|Uherska]] resp. [[zalitavsko|zalitavska]]. Sílící chorvatsko-illyrské hnutí, ale roku [[1868]] vynutí získává po [[Uhersko-Chorvatské vyrovnání|Uhersko-Chorvatském vyrovnání]] tzv. ''nagoda'', částečnou [[autonomie|autonomii]] v rámci [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherského]] [[Zalitavsko|Zalitavska]], v němž pak setrvalo až do roku [[1918]]. V roce 1881 k Chorvatsku-slavonsku bylo připojeno území [[Vojenská hranice]].[[Království Chorvatsko-Slavonské]] se dělilo stejně jako [[Uhersko]] na župy, těch chorvatských bylo 8.
 
Korunní země [[království Dalmácie]], ale po [[rakousko-uherské vyrovnání|rakousko-uherském vyrovnání]] byla součástí [[Předlitavsko|Předlitavska]], po [[Uhersko-Chorvatské vyrovnání|Uhersko-Chorvatském vyrovnání]] se tedy nemohlo stát součástí [[království]] [[království Chorvatsko-Slavonské|Chorvatsko-Slavonského]]. Představitelé [[království Chorvatsko-Slavonské]]ho, ale dávali najevo svůj nesouhlas s tímto rozdělením a nazývali Chorvatsko-Slavonsko oficálně jako '''[[Trojjediné království dalmatské, chorvatské a slavonské]]''' (''Trojednica'') a také ve znaku království na kterém byla Dalmácie zastoupena třemi leopardími hlavami. Uherští představitelé pochopitelně ve vlastním zájmu podrorovali chorvatské nároky na Dalmácii. Nicméně Chorvatsko zůstalo takto rozděleno až do konce první světové války.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Chorvatské_království“