Berberské jazyky: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 10:
* severní skupina
* východní skupina
* [[tamašek]]
* zenaga
* jazyky nezařazené </br><small>(numidština †, guančtina †)</small>
Řádek 167:
[[Soubor:MuhammadAwzal-Al Hawd-Leiden MS Or 23.354.jpg|thumb|Arabiský rukopis v berberském nářečí tašelhit]]
Přestože berberská kulura byla dlouhodbě postavena na ústní tradici, existují starobylé písemné památky ve formě nápisů na skalách a artefaktech. Jsou psány zleva do prava libyjsko-berberskou abecedou, která vznikla z punského písma a která se používala mezi 3. stoletím př.n.l. a 3. stoletím n.l. Abeceda měla dvě varianty: východní se 24 znaky, z nichž 22 je rozluštěno, a západní, primitivnější, o 13 znacích. Z libyjsko-berberské abecedy se u [[Tuareg]]ů vyvinulo písmo tifinaġ, které tradičně nezaznamenávalo kromě koncovek samohlásky. Po islamizaci začali severní Berbeři používat upravené [[arabské písmo]]. Z pozdější doby se občas se vyskytují písemnosti, ve kterých jsou do písma tifinaġ vloženy arabské znaky pro samohlásky. Ve 20. století vznikla úpravou písma tifinaġ nová abeceda, která se používá především v Lybii a Maroku, zatímco v Alžírsku, Mali a Nigeru převládá [[latinka]].
== Dělení ==
Přestože neexistuje název pro souhrn berberských jazyků, tradiční věda je považuje za jazyk, který se rozpadá na několik desítek, nebo dokonce několik stovek jednotlivých dialektů. Jejich vlastní označení ''tamazight, tamašek, tamahaq'' jsou dialektickými varietami stejného slova. Současná věda se zhruba od druhé poloviny 20. století přiklání k názoru, že jde spíše o jednotlivé jazyky.
Hlubší klasifikace na nářečí a jejich skupiny je značně problematická, protože rozšíření jazyků, zejména severní skupiny, je nesouvislé. Níže uvedené dělení je uvedeno podle Ethnologue;<ref>{{Citace monografie | příjmení = Lewis | jméno = Paul | odkaz na autora = | titul = Ethnologue: Languages of the World | vydavatel = SIL International Publications | místo = [[Dallas]] | rok = 2005 | počet stran = 1248 | kapitola = Afro-Asiatic, Berber | url kapitoly = http://www.ethnologue.com/show_family.asp?subid=57-16 | strany = | isbn = 978-1-55671-216-6 | jazyk = en}}</ref> [[Mrtvý jazyk|mrtvé jazyky]] jsou označeny †.
=== Severní skupina ===
{| class=wikitable
|-
!style="width:1.7em; background-color:#C1FFC1" align="center"|[[jazyk]]
!style="width:1.7em; background-color:#C1FFC1" | nářeční skupina
!style="width:1.7em; background-color:#C1FFC1" | [[dialekt]]
!style="width:1.7em; background-color:#C1FFC1" | odhadovaný počet mluvčích
!style="width:1.7em; background-color:#C1FFC1" | zkratka
!style="width:1.7em; background-color:#C1FFC1" | [[oblast]]
!style="width:1.7em; background-color:#C1FFC1" | [[písmo]]
!style="width:1.7em; background-color:#C1FFC1" | poznámka
|- style="text-align:center"
|
|-
! style="background-color:#C1FFC1; text-align:left" rowspan="3"| atlaská berberština
|
|tamazight
|align="right"|3 000 000
|[tzm]
|Maroko
|arabské, latinka, tifinaġ
|
|-
|
|tašhelhit
|align="right"|3 000 000
|[shi]
|Maroko ([[Střední Atlas]])
|arabské, tifinaġ
|
|-
|
|židovská berberština
|align="right"|2 000
|[jbe]
|Izrael
|[[Hebrejské písmo|hebrejské]]
|<small>původně [[Vysoký Atlas]], přesídlení 1950-60</small>
|-
! style="background-color:#C1FFC1; text-align:left" | kabylština
|
|
|align="right"|3 000 000
|[kab]
|Alžírsko
|arabské, latinka, tifinaġ
|
|-
! style="background-color:#C1FFC1; text-align:left" rowspan="12"| zenati
| rowspan="3"| východní
|ghadamès
|align="right"|12 000
|[gha]
|Libye, Tunisko
|
|
|-
|nafusi
|align="right"|260 000
|[jbn]
|Libye, Tunisko
|arabské
|
|-
|sened
|align="right"|†
|[sds]
|Tunisko
|
|
|-
|
|ghomara
|align="right"|†
|[gho]
|Maroko
|
|<small>pro rif vzájemně srozumitelné (1939)</small>
|-
| rowspan="4"| mzab-wargla
|tagargrent
|align="right"|5 000
|[oua]
|Alžírsko
|
|
|-
|tamazight (temacine)
|align="right"|6 000
|[tjo]
|Alžírsko
|
|
|-
|taznatit
|align="right"|40 000
|[grr]
|Alžírsko
|
|
|-
|tumzabt
|align="right"|70 000
|[mzb]
|Alžírsko
|
|
|-
| rowspan="2"| ríf
|sinhadža
|align="right"|†
|[sjs]
|Maroko
|
|
|-
|tarifit
|align="right"|1 700 000
|[rif]
|Maroko
|arabské, latinka, tifinaġ
|
|-
|šawíja
|tašawit
|align="right"|9 000
|[shy]
|Alžírsko
|arabské, latinka, tifinaġ
|
|-
|tidikelt
|tamazight (tidikelt)
|align="right"|1 400 000
|[tia]
|Alžírsko
|arabské, latinka, tifinaġ
|
|-
! style="background-color:#C1FFC1; text-align:left" | šenwa
|
|
|align="right"|76 000
|[cnu]
|Alžírsko
|
|-
|}
== Odkazy ==
=== Reference ===
|