Kronika [[Gesta Hungarorum]] uvádí, že Vratislav I. zemřel v roce [[921]] ve válce v době uherského nájezdu do Čech a na Moravu. Pohřben byl na Pražském hradě v bazilice sv. Jiří, původně pod podlahou před kněžištěm, dnes jsou jeho ostatky v náhrobní tumbě v hlavní lodi.
Po Vratislavově smrti se jeho manželka dostala do sporu s tchyní [[Svatá Ludmila|Ludmilou]], která ještě za života Vratislava vychovávala jeho syny. Po smrti knížete pravděpodobně kmenové shromáždění rozhodlo o rozdělení moci mezi Ludmilu a její snachu Drahomíru. Do Ludmiliny péče byla nadále svěřena výchova budoucího knížete, Drahomíra jej naopak měla do doby jeho nástupu zastupovat.
Konflikt mezi oběma ženami snad souvisel s vývojem mezinárodní situace, kdy se moc přesouvala z bavorského vévodství na [[Sasko]]. Zdá se, že Drahomíra se spíše zasazovala pro spolupráci se Saskem i přes riziko omezení relativně nezávislého postavení Čech, Ludmila snad věřila spíše v další orientaci na [[Bavorsko]]. Politický konflikt byl podle legendy završen [[Fuit in provincia Boemorum|vraždou Ludmily]] dne [[15. září]] [[921]] na hradišti [[Tetín (hradiště)|Tetín]]. Historikové uvádějí, že Ludmila byla uškrcena Tunnou a Gommonem, patrně [[Varjagové|Varjagy]] (ruský název severských [[Vikingové|Vikingů]]), družiníky kněžny Drahomíry. Kníže Vratislav I. je jako otec svatého Václava někdy nazýván [[blahoslavený]]m.
