Verze z 7. 11. 2011, 20:49 editovat Herigona (diskuse \| příspěvky) Členové arbitrážního výboru, Prověření uživatelé 11 041 editací rozšíření dle cj wiki ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 8. 11. 2011, 20:36 editovat zrušit editaci Herigona (diskuse \| příspěvky) Členové arbitrážního výboru, Prověření uživatelé 11 041 editací →‎Písmo Přejít na další porovnání →
Řádek 32: == Fonologie == NaZvukový ~~druhé~~systém ~~straně~~berberských jazyků je ve značné míře podobný. [[Souhláska\|~~souhlásky~~Souhlásky]] se vyznačují vlastnostmi typickými pro afroasijské jayzky, jako je zdvojení [[Znělost\|znělých]] nebo existence [[faryngalizace\|faryngalizovaných]] souhlásek. S ohledem na výzamný vliv arabštiny je třeba brát tyto podobnosti s jistou rezervou. Fonémy [sˁ], [h] a [ʕ] jsou tak shodné s arabštinou, že je nelze považovat za původní berberské. Následující tabulka uvádí protoberberské fonémy dle Kossmanna<ref>{{Citace monografie \| příjmení = Kossmann \| jméno = Maarten \| odkaz na autora = \| titul = Essai sur la phonologie du proto-berbère \| vydavatel = Rüdiger Köppe Verlag \| místo = Köln \| rok = 1999 \| počet stran = 314 \| kapitola = \| strany = \| isbn = 978-3-89645-035-7\| jazyk = fr}}</ref> (přitom [ɣ] a [q] jsou [[alofon]]y). ▼ Zvukový systém berberských jazyků je ve značné míře podobný. [[Samohláska\|Samohlásky]] nejsou u berberských jazyků jednotné, na severu to jsou [[Otevřená přední nezaokrouhlená samohláska\|a]], [[Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska\|i]], [[Zavřená zadní zaokrouhlená samohláska\|u]] a [[Šva\|ə]], na jihu to jsou dlouhé [[Otevřená přední nezaokrouhlená samohláska\|a:]], [[Polozavřená přední nezaokrouhlená samohláska\|e:]], [[Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska\|i:]], [[Polozavřená zadní zaokrouhlená samohláska\|o:]] a [[Zavřená zadní zaokrouhlená samohláska\|u:]] a krátké [[Šva\|ə]] a [[Téměř otevřená přední nezaokrouhlená samohláska\|æ]]. Jejich rozsáhlý rejstřík prakticky znemožňuje zrekonstruovat původní protoberberštinu. ▼ ▲Na druhé straně [[Souhláska\|souhlásky]] se vyznačují vlastnostmi typickými pro afroasijské jayzky, jako je zdvojení [[Znělost\|znělých]] nebo existence [[faryngalizace\|faryngalizovaných]] souhlásek. S ohledem na výzamný vliv arabštiny je třeba brát tyto podobnosti s jistou rezervou. Fonémy [sˁ], [h] a [ʕ] jsou tak shodné s arabštinou, že je nelze považovat za původní berberské. Následující tabulka uvádí protoberberské fonémy dle Kossmanna<ref>{{Citace monografie \| příjmení = Kossmann \| jméno = Maarten \| odkaz na autora = \| titul = Essai sur la phonologie du proto-berbère \| vydavatel = Rüdiger Köppe Verlag \| místo = Köln \| rok = 1999 \| počet stran = 314 \| kapitola = \| strany = \| isbn = 978-3-89645-035-7\| jazyk = fr}}</ref> (přitom [ɣ] a [q] jsou [[alofon]]y). ''Vysvětlení zkratek n. = neznělé, z. = znělé, f. = faryngalizované'' {\| class=wikitable Řádek 164 ⟶ 162: \|  \|} ▲~~Zvukový~~Na ~~systém~~druhé ~~berberských jazyků je ve značné míře podobný.~~straně [[Samohláska\|~~Samohlásky~~samohlásky]] nejsou u berberských jazyků jednotné, na severu to jsou [[Otevřená přední nezaokrouhlená samohláska\|a]], [[Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska\|i]], [[Zavřená zadní zaokrouhlená samohláska\|u]] a [[Šva\|ə]], na jihu to jsou dlouhé [[Otevřená přední nezaokrouhlená samohláska\|a:]], [[Polozavřená přední nezaokrouhlená samohláska\|e:]], [[Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska\|i:]], [[Polozavřená zadní zaokrouhlená samohláska\|o:]] a [[Zavřená zadní zaokrouhlená samohláska\|u:]] a krátké [[Šva\|ə]] a [[Téměř otevřená přední nezaokrouhlená samohláska\|æ]]. Jejich rozsáhlý rejstřík prakticky znemožňuje zrekonstruovat původní protoberberštinu. == Písmo == [[Soubor:MuhammadAwzal-Al Hawd-Leiden MS Or 23.354.jpg\|thumb\|Arabiský rukopis v berberském nářečí tašelhit]] Přestože berberská kulura byla dlouhodbě postavena na ústní tradici, existují starobylé písemné památky ve formě nápisů na skalách a artefaktech. Jsou psány zleva do prava libyjsko-berberskou abecedou, která vznikla z punského písma a která se používala mezi 3. stoletím př.n.l. a 3. stoletím n.l. Abeceda měla dvě varianty: východní se 24 znaky, z nichž 22 je rozluštěno, a západní, primitivnější, o 13 znacích. Z libyjsko-berberské abecedy se u [[Tuareg]]ů vyvinulo písmo tifinaġ, které tradičně nezaznamenávalo kromě koncovek samohlásky. Po islamizaci začali severní Berbeři používat upravené [[arabské písmo]]. Z pozdější doby se občas se vyskytují písemnosti, ve kterých jsou do písma tifinaġ vloženy arabské znaky pro samohlásky. Ve 20. století vznikla úpravou písma tifinaġ nová abeceda, která se používá především v Lybii a Maroku, zatímco v Alžírsku, Mali a Nigeru převládá [[latinka]]. == Odkazy == === Reference === <references /> {{Překlad\| jazyk = de\| článek = Berbersprachen\| revize = 95347076}} {{pahýl - lingvistika}} === Související články ===

Berberské jazyky: Porovnání verzí