Smíšený les: Porovnání verzí

Smíšený les bývá považován v podmínkách střední Evropy za nejstabilnější lesní [[biom]]{{Fakt?}}, který je většinou nejlépe schopen odolávat běžným výkyvům [[mírný podnebný pás|mírného klimatu]]. Jeho pestřejší druhová skladba umožňuje snadněji odolávat živelným [[katastrofa|katastrofám]] ([[polom]]ům), ale také škůdcům. Zvýšená odolnost proti biotickým škůdcům bývá zdůvodňována většími vzdálenostmi jednotlivých jedinců hostitelského druhu. Škudce je tak, při jejich překonávání, více vystavem přirozeným predátorům a nepříznivým podmínkám vnějšího prostředí, něž v monokultuře hostitelského druhu. Vyšší odolnost proti abiotickým škodlivým činitelům (bořivý vítr, mokrý sníh, námraza...) je dána vyšší mechanickou odolností hlavních listnatých dřející dřeviny]]). Ovšem tuto odolnost smíšeného lesa nelze paušalizovat. Buková monokultura může být na stejném stanovišti proti bořivému větru mnohem odolnější než smíšený smrko - jedlový, osikovo - smrkový nebo smrko - borový porost (tedy lesy tvořenými dřevinami s nižší mechanickou odolností). Určujícím faktorem pro stabilitu porostů je vedle druhového složení zejména porostní výchova ale i řada dalších vlivů.<ref>http://lesprace.silvarium.cz/content/view/964/98/</ref>.