Skotská gaelština: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
vzorový text |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 28:
}}
'''Skotská gaelština''' (skotskou gaelštinou ''Gàidhlig'') je [[goidelské jazyky|goidelský]] jazyk [[keltské jazyky|keltské]] větve [[indoevropské jazyky|indoevropské jazykové rodiny]]. Je příbuzná [[irština|irštině]] a [[Manština|manštině]]. Společně se [[Skotština|skotštinou]] a [[Angličtina|angličtinou]] je jedním z jazyků, kterými se hovoří ve Skotsku.
Dodnes jí mluví skotští Gaelové na severozápadním pobřeží [[Skotsko|Skotska]], na souostroví [[Hebridy]] a část také v [[Kanada|kanadském]] [[Nové Skotsko|Novém Skotsku]], kde si někteří [[Skotové]] dodnes udržují své tradiční zvyky.
Řádek 55:
* gaelština používá '''[[Člen (mluvnice)|člen určitý]]''' (nikoliv však neurčitý)
* '''ve větě''' je zpravidla nejdříve sloveso, teprve poté následuje [[podmět]]
== Jazyk v dějinném kontextu ==
Jazyk, z nějž se současná skotská gaelština vyvinula, přinesli na území dnešního Skotska irští osadníci v 5. století n.l. Klasická gaelština, používaná zejména pro literární účely, byla dlouhá staletí společná pro Irsko i Skotsko. K rozšíření skotské gaelštiny přispěl i úspěch keltské křesťanské církve, jejímž střediskem byl klášter na ostrově [[Iona]]. V 10. století byla skotská gaelština jazykem s vysokou prestiží, který se používal pro literární, politické i náboženské účely.
Úpadek skotské gaelštiny začal v 11. století, kdy se král [[Malcolm III.]] zvaný Canmore (zkomolenina gaelského přízviska "ceann mòr", tj. "velká hlava", v přeneseném významu "velký náčelník, vůdce") oženil s anglosaskou princeznou Margaret, která se později stala jednou ze skotských národních světic. Margaret byla hluboce zbožná a kultivovaná žena a usilovala o zvýšení kulturní i náboženské úrovně Skotska. Pod jejím vlivem upřednostnil Malcolm, ač sám mluvčí gaelštiny, používání latiny při bohoslužbách a přiklonil se k římským církevním zvyklostem na úkor domácích keltských tradic. Malcolm taktéž usiloval o feudální uspořádání Skotska, které se značně odlišovalo od klanové společnosti. Během následujících staletí se gaelsky mluvící oblasti omezily na [[Vysočina (Skotsko)|Vysočinu]] a [[Hebridy (rozcestník)|Hebridy]].
Po smrti královny [[Alžběta I.|Alžběty I.]] byl jejím nástupcem prohlášen skotský král [[Jakub VI. Stuart]] a r. 1603 byl korunován anglickým králem jakožto [[Jakub I. Stuart]]. Královský dvůr se přesunul do Londýna a s ním i většina ambiciózní skotské aristokracie. Skotsko tak přišlo o své přirozené kulturní centrum. Král Jakub navíc usiloval o centralizovaný stát a existence svébytné gaelské kultury a fakt, že část skotské populace hovoří skotskou gaelštinou, ideu celistvého Skotska narušovaly. Král se proto zasazoval o potlačení skotské gaelštiny a vydal v tomto směru i několik legislativních nařízení, postavení gaelštiny se týkají např. Ionské zákony (Statutes of Iona).
K úpaku gaelštiny výrazně přispělo i potlačení jakobitských povstání v r. 1715 a 1745. Rebelie měly na Vysočině a na Hebridách značnou podporu a následné represe se jich proto silně dotkly. Až do r. 1782 bylo zakázáno nosit [[Kilt|kilty]] a další součásti tradičního oděvu a hrát na [[Skotské dudy|skotské dudy]].
V 18. a 19. století také probíhaly odsuny obyvatelstva ([[Highland Clearances]]) z Vysočiny a Hebrid, aby se mohly pozemky, které dříve patřily jednotlivým rodinám, sloučit a použít jako pastviny pro výnosnější chov ovcí. První, relativně poklidná fáze odsunů spočívala zejména v stěhování obyvatelstva do pobřežních neúrodných oblastí a velkých měst, druhá, násilnější, v některých případech zahrnovala i vystěhování rodin či celých vesnic do Ameriky. Na tyto traumatické události reaguje řada tradičních básní a písní a vyjadřují se k nim i autoři jako např. [[Sorley MacLean]].
Odsuny, rozsáhlá emigrace, legislativní omezení a negativní postoj části společnosti ke skotské gaelštině způsobil rapidní pokles počtu mluvčích. Obrat nastal ve 20. století, kdy se skotské gaelštině začalo dostávat oficiální podpory. Od r. 1999 zasedá v Edinburghu obnovený [[Skotský parlament|skotský parlament]], který mimo jiné rozhoduje o většině otázek souvisejících s gaelštinou. Oficiálním orgánem, který má skotskou gaelštinu na starosti, je [http://www.gaidhlig.org.uk Bòrd na Gàidhlig]. Britská vláda navíc r. 2001 ratifikovala [[Evropská charta jazyků|Evropskou chartu minoritních a regionálních jazyků]], jíž se zavázala k podpoře a ochraně skotské gaelštiny, [[Velština|velštiny]], [[Skotština|skotštiny]] a [[Irština|irštiny]]. R. 2003 byla Charta ratifikována i vzhledem k [[Manština|manštině]] a [[Kornština|kornštině]].
V současné době je gaelština vyučovacím jazykem v některých školkách a školách, gaelská akademie Sabhal Mòr Ostaig nabízí i vysokoškolské programy vyučované plně v gaelštině. Univerzity v Edinburghu, Glasgow, Aberdeenu a Bonnu, stejně jako Univerzita Vysočiny a Západních ostrovů nabízí programy, kde lze studovat skotskou gaelštinu a kulturu gaelského Skotska.
== Vzorový text ==
Řádek 82 ⟶ 100:
* [http://www.bbc.co.uk/scotland/alba/ BBC Scotland - Scottish Gaelic homepage]
* [http://www.bbc.co.uk/scotland/alba/foghlam/beag_air_bheag/ BBC Scotland - Beag air Bheag]
* [http://www.smo.uhi.ac.uk Sabhal Mòr Ostaig - skotská gaelská akademie]
=== Externí odkazy (česky) ===
* [http://scottishgaelic.webnode.cz/ český studentský projekt o skotské gaelštině]
{{Pahýl - lingvistika}}
| |||