Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna ,  před 8 lety
m
typo
Se svým otcem, [[Vladislav II. Vyhnanec|Vladislavem II. Vyhnancem]], se účastnil [[Druhá křížová výprava|křížové výpravy z roku 1147]], při které navštívil [[Konstantinopol]] a [[Jeruzalém]]. Zúčastnil se také tažení [[seznam panovníků Svaté říše římské|římského císaře]] [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha I. Barbarossy]] proti italským městům. Do roku [[1163]] pobýval spolu se svými bratry v exilu v říši. Teprve na zásah zásah císaře se ujal spolu s bratrem [[Měšek I. Křivonohý|Měškem I. Křivonohým]] [[1163]] vlády nad [[Slezsko|Slezskem]].
 
Tehdejší vrchní kníže [[Boleslav IV. Kadeřavý]] si však ponechal důležité slezské hrady ve své moci. Když byl kníže Boleslav IV. zaneprázdněn tažením proti Prusům, Boleslav Vysoký využil této situace a spolu se svým bratrem Měškem obsadil vojenskou družinou zbylé slezské hrady, které Kadeřavý odmítal vydat dobrovolně. Svornost bratrů brzy vzala za své, když Měšek vystoupil s požadavkem na vlastní úděl. Příkladem mu byl [[Kazimír II. Spravedlivý]], nejmladší syn [[Boleslav III. Křivoústý|Boleslava III. Křivoústého]], který po bezdětné smrti Jindřicha Sandoměřského si na Boleslavu IV. Kadeřavém - senioru rodu - vymohl část území. Měšek však musel více zápasit se svým bratrem a úspěchu dosáhl, až na svou stranu získal podporu ze strany vrchního knížete a mladého knížete [[Jaroslav Opolský|Jaroslava]], syna Boleslava Vysokého. Nespokojený bratr a syn přinutili Boleslava, aby opustil Slezsko. S pomocí Fridricha Barbarossy, který roku [[1172]] zorganizoval velkolepé tažení proti Polsku, se však brzy vrátil. Ihned po svém příjezdu opevnil hrady Wleń a Lehnice. Boleslav se však na víc nezmohl. Nedokázal prosadit svou vládu nad celým Slezskem a dokonce nevznesl ani protest, když roku [[1173]] [[Měšek III. Starý]] nastoupil na knížecí stolec po zemřelém bratrovi. Roku [[1177]] byl nucen opět opustit Slezsko po tom, co jako straník Kazimíra Spravedlivého podlehl vojenské převaze polského seniora Měška Starého. Po Kazimírově vítězství téhož roku se vrátil zpět, nicméně byl nucen uznat rozdělení Slezska na údělná knížectví.<ref group="P">Měšek Křivonohý získal Ratibořsko s Těšínskem a od Kazimíra Spravedlivého pak ještě Seveřsko, Osvětimsko a Bytomsko odtržené od [[Malopolsko|Malopolska]]. Jeho bratr [[Konrád Hlohovský|Konrád]] obdržel [[Hlohovsko]] a [[Lehnicko]], Boleslavův syn Jaroslav pak [[Opolské knížectví|Opolsko]]. Boleslavovi tak zústalozůstalo jen vlastní [[Vratislavsko]].</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Žáček | jméno = Rudolf | odkaz na autora = Rudolf Žáček | titul = Dějiny Slezska v datech | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2004 | počet stran = 546 | isbn = 978-80-7277-172-1 | strany = 36 | poznámky = Dále jen '''Dějiny Slezska v datech'''}}</ref>
 
Boleslavův syn Jaroslav, který zemřel nedlouho před svým otcem, se stal vratislavským biskupem a spravoval Opolsko, které pak opět nakrátko připadlo Boleslavovi. Bratr Boleslava Vysokého, Měšek Křivonohý, vládl nejprve jen v Ratiboři, ale po smrti svého bratra si na [[Jindřich I. Bradatý|Jindřichu I. Bradatém]] vymohl Opolsko.