Alois Kaderka: Porovnání verzí

 

== Životopis ==

 

Po této aféře v roce 1924 založil [[Československá domkářsko-malozemědělská strana|Československou domkářsko-malozemědělskou stranu]], v níž shromáždil věrné malozemědělce. Ústředí měla v Boskovicích a její organizace vznikaly zejména na teritoriu okresů Blansko, Boskovice, Kunštát, Jevíčko, Svitavy a Moravská Třebová. V r. 1924 vedení strany iniciovalo vznik Sdružení domkářsko-malozemědělské mládeže, které vydávalo periodikum pod názvem ''Nové proudy mládeže'' (1926). Ve druhé polovině 20. let vznikly také satelitní organizace strany jako Domkářsko-malozemědělská záložna (1926) nebo Lesní družstvo (1929). V roce [[1925]] se strana účastnila parlamentních voleb, ovšem neuspěla a nezískala žádný poslanecký [[mandát]]. Proto už před volbami, ale i po volbách hledala na politické scéně spojence, zejména mezi skupinami, jež se odloučily od ČSL, a vyjednávala i s vedením [[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|agrární strany]], [[Hlinkova slovenská ľudová strana|Hlinkovy ľudové strany]] nebo [[Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská|Československé živnostensko-obchodnické strany středostavovské]]. Všechny tyto pokusy nebyly úspěšné. Po secesi [[Antonín Čuřík|Antonína Čuříka]] (1884-1953) z ČSL (1929) a vzniku jeho politické strany nazvané [[Československé sdružení křesťansko-sociální]] s ním vytvořil jakousi "dvojstranu" a spolupráce v roce [[1932]] vyústila ve fúzi a vznik Československé strany křesťansko-sociální a domkářsko-malozemědělské existující v letech 1932-1935. Před volbami v roce [[1935]] se oba vůdcové strany rozešli a Kaderka obnovil svou stranu pod názvem Československá strana domkařů, malozemědělců, dlužníků a poplatníků. Rozchod byl natolik dramatický, že Kaderka začínal vlastně od nuly a musel stranu a její zázemí znovu vybudovat.