Alois Kaderka: Porovnání verzí

'''Alois Kaderka''' (20. 9. 1889 Chlum u Letovic - 9. 3. 1975 Chlum u Letovic), katolický politik, publicista, organizátor katolického domkařsko-malozemědělského hnutí, poslanec Národního ahromáždění za Československou stranu lidovou▼

Žil ve svém rodišti na Boskovicku a od mládí organizoval tzv. otčiny domkařů a chalupníků, sdružující drobné zemědělce a domkaře. V roce 1911 pro ně začal vydávat časopis Naše zádruha a byl vnímán jako vůdce domkařského hnutí. Úzce spolupracoval s Josefem Šamalíkem (1875-1948), který se zaměřoval na organizaci katolických sedláků. Po vzniku Československé republiky v této činnosti pokračoval a v r. 1919 založil Křesťansko-demokratické sdružení chalupníků a domařů československých v Brně jako satelitní organizaci Československé strany lidové. Působil v zemském výkonném výboru strany na Moravě a reprezentoval ji v Revolučním Národním shromáždění a v l. 1920-1924 působil jako poslanec do května 1924. Tehdy se dostal do prudkého sporu s vedením strany, byl z ní vyloučen a volebním soudem zbaven poslaneckého mandátu. Jednalo se o ambiciózního politika, který hlásal radikální zemědělský program požadující mj. i parcelaci církevní půdy.Po této aféře v r. 1924 založil Československou domkařsko-malozemědělskou stranu, v níž shromáždil věrné malozemědělce. Ústředí měla v Boskovicích a její organizace vznikaly zejména na teritoriu okresů Blansko, Boskovice, Kunštát, Jevíčko, Svitavy a Moravská Třebová. V r. 1924 vedení strany iniciovalo vznik Sdružení domkařsko-malozemědělské mládeže, které vydávalo periodikum pod názvem Nové proudy mládeže (1926). Ve druhé polovině 20. let vznikly také satelitní organizace strany jako Domkařsko-malozemědělská záložna (1926) nebo Lesní družstvo (1929). V roce 1925 se strana účastnila parlamentních voleb, ovšem neuspěla a nezískala žádný poslanecký mandát.Proto už před volbami, ale i po volbách hledala na politické scéně spojence, zejména mezi skupinami, jež se odloučily od ČSL, a vyjednávala i s vedením agrární strany, Hlinkovy ĺudové strany nebo Československé živnostensko-obchodnicmké strany středostavovské. Všechny tyto pokusy nebyly úspěšné. Po secesi Antonína Čuříka(1884-1953)z ČSL (1929) a vzniku jeho politické strany nazvané Československé sdružení křesťansko-sociální s ním vytvořil jakousi "dvojstranu" a spolupráce v roce 1932 vyústila ve fúzi a vznik Československé strany křesťansko-sociální a domkařsko-malozemědělské existující v l. 1932-1935. Před volbami v r. 1935 se oba vůdcové strany rozešli a Kaderka obnovil svou stranu pod názvem Československá strana demkařů, malozemědělců, dlužníků a poplatníků. Rozchod byl natolik dramatický, že Kaderka začínal vlastně od nuly a musel stranu a její zázemí znovu vybudovat. ▼

Mimořádně rozsáhlá byla Kaderkova publicistická a vydavatelská činnost. V Chlumu a v Boskovicích vydával krátkodobě řadu periodik (Otčina domkařů a malozemědělců, Neodvislá domovina, Naše zádruha, Obrana dlužníků a poplatníků, Sjednocení domkařů a malozemědělců)pro domkařsko-malozemědělské hnutí a zde měl široký prostor pro šíření svých názorů. Po Mnichovu 1938 napsal silně kriticky zaměřenou knihu o Edvardu Benešovi, již však s ohledem na okupaci Československa a válku nevydal. Po roce 1948 mu vydání nabízeli komunisté, což odmítl a rukopis raději spálil. Vůči komunistickému režimu zaujal kritický postoj, byl zásadním odpůrcem kolektivizace zemědělství, proto byl také perzekvován a vězněn. Poslední léta svého života prožíval v ústraní v rodinném kruhu.▼