Jana Greyová: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.7.1) (robot přidal: vi:Jane Grey |
nevlastní -> polorodé; požadavek na zdroj |
||
Řádek 17:
'''Jana Greyová''' (asi [[1536]] – [[12. únor]] [[1554]]) byla [[de facto]] královnou [[Anglie]] a [[Irsko|Irska]] devět dní v roce [[1553]].
Byla praneteří [[Jindřich VIII. Tudor|Jindřicha VIII.]] Pod vlivem jejího tchána Johna Dudleyho, vévody z Northumberlandu, ji určil [[Eduard VI.]] za svou nástupkyni na trůn a vyloučil tak z nástupnické linie své
Jana i její manžel byli v říjnu obviněni ze zrady a odsouzeni k smrti. Důvodem byla [[Protestantismus|protestantská]] vzpoura, v níž se angažoval její otec. Ten a jiní vzbouřenci požadovali, aby byla Jana znovu uvedena na trůn. I když se Jana této vzpoury neúčastnila, představovala pro Marii nebezpečí vzniku dalších rebelií a tak byla [[12. únor]]a [[1554]] popravena.
Řádek 24:
Jana se narodila zřejmě ke konci roku [[1536]] nebo na počátku roku [[1537]] jako nejstarší dcera Jindřicha Greye a Frances Brandonové. Její matka byla dcerou Marie, mladší sestry Jindřicha VIII., a byla tak sestřenicí Eduarda VI. Jana měla ještě dvě mladší sestry, Kateřinu a Marii. Její matka byla i na tehdejší dobu hrubá, krutá a dominantní a Jana tak hledala útěchu v knihách. Studovala [[latina|latinu]], [[řečtina|řečtinu]], [[hebrejština|hebrejštinu]] i jiné současné jazyky a prostřednictvím svých učitelů získala protestantské názory.
Roku
Thomas Seymour chtěl, aby se Jana vdala za nově korunovaného krále Eduarda VI., ale jeho bratr Eduard Seymour, Eduardův protektor, domluvil Eduardovy zásnuby s francouzskou princeznou Alžbětou. Oba bratři byli svým soupeřem Johnem Dudleyem obviněni ze zrady a popraveni. Ten, když viděl, že zdraví mladého krále je nalomeno a Jana je jednou z možných pretendentů trůnu, oženil s ní [[21. květen|21. května]] [[1553]] svého nejstaršího syna
== Nárok na trůn ==
Greyové byli nejmladší větví následníků [[Jindřich VII. Tudor|Jindřicha VII.]] Třetí zákon o nástupnictví obnovil nárok Marie a Alžběty na trůn, stále však byly považovány za nelegitimní potomky Jindřicha VIII. Tento zákon také umožnil Jindřichovi VIII., aby ve své závěti určil svého nástupce. V této závěti byly určeny za nástupce jeho tři děti, a pokud by žádné z nich nemělo mužského potomka, byli by následníky dědicové jeho mladší sestry [[Marie Tudorovna (1496 - 1533)|Marie]], mezi které patřila i Jana. Jindřich vyloučil z následnictví potomky své starší sestry Markéty, a to z důvodu snahy eliminovat možnost, že by na anglický trůn nastoupil skotský panovník.
[[Soubor:Paul Delaroche - The Execution of Lady Jane Grey.jpg|thumb|left|Obraz popravy Jany Greyové od francouzského malíře [[Paul Delaroche|Paula Delarocheho]] (
V době smrti patnáctiletého Eduarda VI. měla největší nárok na trůn jeho katolicky zaměřená
[[Soubor:John Dudley, 1st Duke of Northumberland.png|thumb|right|John Dudley, vévoda z Northumberlandu]]
Eduard zemřel [[6. červenec|6. července]] [[1553]] a [[10. červenec|10. července]] [[1553]] prohlásil Northumberland Janu Greyovou anglickou královnou. Jana odmítla jmenovat svého muže, Northumberlandova syna, králem a místo toho navrhla jmenovat ho vévodou z Clarence. Norfolk musel podniknout některá důležitá opatření, aby zajistil stabilizaci své moci po Eduardově smrti. Nejdůležitějším úkolem byla izolace nebo zajetí Marie, aby nemohla vznést nárok na trůn. Ta si byla vědoma nebezpečí a odešla na hrad Framlingham v [[Suffolk]]u.
| |||