Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi: Porovnání verzí

drobné úpravy
(+ext. odkaz)
(drobné úpravy)
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
{{Příbuzný|otec|[[Gerhard ze Zbraslavi]]}}
{{Příbuzný|manželka|[[Eufémie z Křižanova]]}}
{{Příbuzný|syn|[[Smil ze Zbraslavi a Obřan]]}}
{{Příbuzný|syn|[[Gerhard ze Zbraslavi a Obřan]]}}
Boček byl nejstarším synem [[Gerhard ze Zbraslavi|Gerharda ze Zbraslavi]]. První písemná zmínka pochází z roku [[1232]], kdy Boček svědčil na darovací listině vydané ve Znojmě moravským markrabětem [[Přemysl (moravský markrabě)|Přemyslem]]. Roku [[1233]] se účastnil bojů mezi [[Václav I.|Václavem I.]] a babenberskými vojsky. Král Václav I. se mu odvděčil tím, že mu ještě téhož roku udělil titul maršálka, roku [[1238]] byl Boček jmenován znojemským purkrabím. Na zfalšované listině, která se hlásí do roku [[1249]], se uvádí s přídomkem „z Jaroslavic“. Boček [[Jaroslavice]] vlastnil, roku [[1255]] se v pravých listinách uvádí hrad Jaroslavice.
 
Roku [[1252]] získal Boček titul hraběte z Perneggu (Bernekku) a řadil se mezi šlechtickou elitu. Svoje postavení zdůraznil i při sňatku s [[Eufemie z Křižanova|Eufémií]], dcerou velmože [[Přibyslav z Křižanova|Přibyslava z Křižanova]], která zdědila rozsáhlé statky. Boček tak získal [[Křižanov]] a moravskou část [[Českomoravská vysočina|Vysočiny]] i statky na jižní Moravě. Bočkovi se se také podařily získat statky východně od Brna, mezi něž patřila ves [[Obřany]], kde později založil jeho syn stejnojmenný hrad. Boček též završil aktivitu svého tchána a založil [[Žďár nad Sázavou (klášter)|cisterciácký klášter ve Žďáru]]. Uváděl se na dalších důležitých listinách té doby, v roce [[1254]] se účastnil christianizačníkřížové výpravy do Pruska, při níž [[Přemysl Otakar II.|Přemysl Otakar II.]] založil město [[Kaliningrad|Královec]]. Angažoval se ve vysoké politice a významnou měrou přispěl k proslulosti rodu, byl ve starší literatuře dokonce považován za zakladatele rodu pánů z Kunštátu. Boček zemřel v prosinci roku [[1255]], jeho závěť byla napsána 17. prosince.
 
Zanechal po sobě dva syny a jednu dceru. Syn Smil zemřel v mladém věku. Byl sice zasnouben, ale neoženil se a neměl žádné potomky. Bočkovo panství tedy zdědil jeho mladší syn [[Gerhard ze Zbraslavi a Obřan|Gerhard ze Zbraslavi a Obřan]]. Jediná Bočkova dcera Anežka byla dvakrát vdaná, poprvé si vzala Hruta, podruhé Vítka z Úpy.
{{Portály|Středověk}}
[[Kategorie:Páni z Kunštátu a Poděbrad]]
[[Kategorie:Křesťané pruské křížové výpravy]]
[[Kategorie:Úmrtí 1255]]
[[Kategorie:Muži]]