Topol osika: Porovnání verzí

'''Topol osika''' (''Populus tremula'' Linné) neboli '''osika obecná''', starším pravopisem '''osyka''', je [[strom]] nebo [[keř]] z [[vrbovité|čeledi vrbovitých]], dorůstající výšky do 20 m, s široce rozvětvenou [[Koruna stromu|korunou]]. [[Kůra]] je šedá a hladká, později tmavší a v bázi zbrázděná. Původem z [[Euroasie]], roste v lesích na chudé půdě, je slunným typem a najdeme ho proto na okrajích [[les]]a, světlinách, [[paseka|pasekách]], [[louka|loukách]] od [[nížina|nížin]] do horskéhorského stupně. RychleJako [[pionýrský druh]] rychle obsazuje lokality s narušeným půdním povrchem.

[[List]]y jsou okrouhlé, široce vejčité, do 8 cm, v mládí bronzové, později na líci šedozelené, světlejší na rubu, obvykle oboustranně holé, zakončené velmi hrubými zuby na dlouhých, štíhlých a zploštělých [[řapík|řapících]].

[[Samčí květy]] mají červené prašníky, [[samičí květy]] jsou zelené, rodí se v převislých [[jehněda|jehnědách]] až 8 cm dlouhých, na oddělených rostlinách.

* dle starořecké proměnil [[Zeus]] v osiky dcery [[Hélios|Hélia]], které truchlily nad ztrátou svého bratra [[Faethón|Faethona]];

* dle [[křesťanství|křesťanů]] se na osice oběsil [[Jidáš]], který zradil [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]];

* listy se prý třesou jako boží trest za to, že strom odmítl ukrýt [[Svatá rodina|Marii, Josefa a Ježíška]] při útěku před [[Herodes Veliký|Herodovými]] vojáky;

* pro [[Keltové|Kelty]] byl stromem [[podzim]]ní [[rovnodennost]]i, řazen do keltského stromokruhu (osoby narozené 5.-13.8., 4.-8.2., 1.-14.5);