|
== Život ==
Ačkoliv se narodila v [[Brusel]]u, své [[dětství]] strávila ve více evropských zemích – [[Anglie]], [[Holandsko]], v [[Nizozemsko|Nizozemí]] v [[Arnhem]]u prožila [[Druhá světová válka|druhou světovou válku]], německou okupaci (včetně operace [[Market Garden]]). Její maminka pocházela z velmi staré a významné nizozemské rodové [[Šlechta|šlechty]] ([[rod van Heemstra]]), příjmení Hepburn pak pochází od [[SkotskoIrsko|skotskýchIrských]] šlechtických předků jejího otce Josepha Rustona (údajně byl jeho předkem [[James Hepburn, hrabě Bothwell]], 3.třetí manžel skotské královny [[Marie Stuartovna|Marie Stuartovny]]).
Původně chtěla být tanečnicíprimabalerinou a [[balet]]u se také plně věnovala. Později získala stipendium na prestižní [[balet]]ní škole v [[Londýn]]ě, kam se s maminkoumatkou po válce přestěhovala. Brzy však zjistila, že kvůli své tělesné výšce nemůže s kariérou tanečniceprimabaleriny počítat. V baletním souboru si jí ale všimli [[muzikál]]oví a [[film]]oví producenti a brzy získala své první malé role v nevýznamných britských filmech. V roce [[1951]] na popud francouzské spisovatelky [[Colette]] přijala nabídku na titulní roli broadwayské show ''[[Gigi]]'' a, poprvé opustila [[Evropa|evropský kontinent]] a odjela do [[USA]].
Prakticky současně s tím (castingobsazení [[1951]], natáčení [[1952]], premiéra [[1953]]) také přišel druhý zásadní zlom její herecké [[kariéra|kariéře]] v podobě hlavní role v novodobé filmové pohádcekomedii ''[[Prázdniny v Římě]]'', která jí vynesla do hvězdné společnosti. Za tento film také získala (v americkém filmu [[debut]]ující) v roce [[1954]] cenu americké filmové akademie – [[Oscar]]. V témže roce 1954 krátce na to také získala [[prestiž]]ní divadelní ocenění [[Cena Tony|Tony]] za roli Ondiny ve [[Ondina (divadelní hra)|stejnojmenné]] [[broadway]]ské [[divadelní hra|divadelní hře]]. Od té doby se objevovala v nejklasičtějších dílech [[kinematografie]] jako jsou například:
* ''[[Sabrina (film, 1954)|Sabrina]]'' (1954)
Svoji poslední menší filmovou roli ztvárnila ve svých šedesáti letech ve [[Steven Spielberg|Spielbergově]] ''[[Navždy]]'' (1989).
Měla velmi charakteristický měkký [[hlas]] v mezzosopránové poloze, který také v několika filmech předvedla i při [[zpěv]]u - např. ve snímku ''[[Usměvavá tvář]]'' nebo ve filmu ''[[Snídaně u Tiffanyho (film)|Snídaně u Tiffanyho]]''. Ve světoznámém muzikálu ''[[My Fair Lady (film, 1964)|My Fair Lady]]'' její zpěv v převážné míře dabovala zpěvačka [[Marni Nixon]]ová.
Ačkoliv ona sama nikdy netrpěla vážnou formou [[anorexie]], její nízká tělesná váha narušovala umělecký i osobní život (opakovaně [[potrat]]ila). Pro mnohé představovala nový typ krásy, její útlý vzhled často řídil vývoj [[móda|módy]] a dodnes zůstává nedostižným symbolem elegance, idolem osobního šarmu, noblesy i charisma, jakož i svérázným prototypem nevšední krásy, inteligence a mimořádné oduševnělosti (Audrey hovořila plynně sedmi světovými jazyky).<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Paris
| jméno = Barry
| 