Ve čtvrti převažují hlavně dvou- a vícepatrové činžovní domy. Vedle činžovních domů zde však najdeme také panelové domy, rodinné domy či úhledné vily. V prakticky všech blocích se zde nalézá také relativní dostatek zeleně, což zvyšuje kvalitu bydlení v této čtvrti. Relativně samostatný komplex představuje rodinná zástavba [[Štefánikova čtvrť|Štefánikovy čtvrtě]] nacházející se na severovýchodě katastru Černých Polí. Plně urbanisticky samostatnou část představuje rovněž zástavba někdejší čtvrtě [[Lužánky (katastrální území)|Lužánky]], v níž se zde nalézá také největší a nejvýznamnější brněnský park [[Lužánky]]. Dalším významným parkem na území Černých Polí jsou [[Schreberovy zahrádky]]. Osu Černých Polí představuje Merhautova ulice, která patří s ulicemi Provazníkovou a Drobného k nejdůležitějším dopravním tepnám čtvrti.
== Historický přehled ==
Podle [[Barva půdy|barvy půdy]] se nazývalo toto území Černá pole, později shodně s dnešním názvem Černá Pole. Velice rád se tu procházel spisovatel, novinář a divadelní kritik [[Josef Merhaut]] (* 1863), který svou sbírku sociálních povídek nazval „Černá Pole“. Pomineme-li zástavbu ulic Lidická (vznikající již od [[13. století]]) a okolí třídy Kapitána Jaroše a náměstí 28. října (které tvoří z urbanistického hlediska samostatný celek), vznikala zástavba obytné čtvrti na náhorní plošině nad [[Lužánky|Lužánkami]] až od 60. let [[19. století]], přičemž zdejší dětská nemocnice byla otevřena již roku [[1846]]. Do té doby bylo území dnešních Černých polí zcela bez zástavby s mnoha sady a vinicemi. Území Černých Polí v té době náleželo ke katastrálním územím [[Horní a Dolní Cejl]], [[Zábrdovice]] (zástavba na východě, počínaje východní částí ulice Jugoslávská), [[Husovice]] ([[Štefánikova čtvrť]]), [[Královo Pole]] a [[Velká Nová Ulice]] (Lidická ulice a území jižně a jihovýchodně od parku Lužánky, a několik domů poblíž vyústění ulice Schodová do ulice Drobného). Od přelomu 19. a [[20. století]] zde vznikala jedna z prvních brněnských vilových čtvrtí. Vytváření pokračovalo s rozkvětem v letech mezi oběma světovými válkami, kdy zde vznikla například [[vila Tugendhat]], a dotvořena byla až v období tzv. [[socialistický realismus|socialistického realismu]]. Ve druhé polovině 60. let [[20. století]] pak v rámci radikální katastrální reformy města Brna, na tomto území vzniká nové katastrální území '''Černá Pole''', jehož součástí se [[1. červenec|1. července]] [[1979]] stala také východní část zrušeného katastrálního území [[Lužánky (katastrální území)|Lužánky]]. Od roku [[1971]] do roku [[1990]] byl katastr Černých Polí spolu s východní částí tehdejšího katastrálního území Lužánky součástí [[Členění Brna#Městské obvody v letech 1976 - 1990|městského obvodu Brno III]].
- Převzato z webu města Brna http://www.sever.brno.cz/index.php?NADID=245 a dodatečně upraveno a rozšířeno
