|
}}
'''Horní Sytová''' je vesnice, část obce [[Víchová nad Jizerou]] v [[Okres Semily|okrese Semily]]. Nachází se asi 2 km na západ od Víchové nad Jizerou. Prochází tudy [[železniční trať Martinice v Krkonoších - Rokytnice nad Jizerou]], [[silnice I/14]] a [[silnice II/292]]. Je zde evidováno 98 adres.<ref name="Domy">{{Citace elektronické monografie|korporace=Ministerstvo vnitra ČR|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky|titul=Adresy v České republice|url=http://aplikace.mvcr.cz/adresa/l/vicho/horni.html|datum vydání=2009-10-10|datum přístupu=2009-10-22|jazyk=}}</ref> Trvale zde žije 240 obyvatel.<ref name="Obyvatele">{{Citace elektronické monografie|korporace=Český statistický úřad|odkaz na korporaci=Český statistický úřad|titul=Sčítání lidu, domů a bytů 2001|url=http://www.czso.cz/kraje/li/zdroj/krajvcis/nabidpub/2003/publ/511603/data/tab/5116c/5116c01.xls|datum vydání=2001-03-01|datum přístupu=2001-03-01|jazyk=}}</ref>
První zpráva o Horní Sytové , zaznamenána v kronice, potvrzuje, že v roce 1492 zde stála tvrz. Kde byla přesně, není již známo. Své jméno odvozuje Sytová od jména Syta, které povstalo od jména Sytý. Obec patřila dlouhá léta pod panství hrabat Harrachů. Jan Nepomuk Arnošt z Harrachů zde v roce 1754 založil na soutokovém klínu řek Jizery a Jizerky velký železářský podnik. Jeho součástí byl i zájezdní hostinec, kde se přepřahaly koňské potahy, pokud ještě nebyla silnice a používaly se cesty v kopcovitém terénu. Aby koně náklad vytáhli tak se k vozu zapřáhl další pár koní. Takovou cestou v Horní Sytové byla zejména zemská stezka, která vedla na Sytovská vrcha a dále k Roprachticím a Vysokému nad Jizerou. A k tomu právě sloužili koně v tomto hostinci. Celý areál se nazýval Arnoštov.<br>
Až do konce 18.století produkce železárny, vyrábějící kujné železo a litinu ,stále rostla. Od počátku 19.století, vlivem stoupající ceny dřeva , se stává produkce železa a litiny méně efektivní. Nakonec se Harrachovská vrchnost výroby vzdala a železárnu pronajala Janu Zineckrovi. V roce 1850 huť vyhořela a nebyla již v důsledku krize železářských podniků obnovena. Na místě huti byla v roce 1902 postavena papírna, která byla v provozu do roku 1934. Obec Horní Sytová měla svůj znak. Byl to ovál, v něm havíř v dlouhém rozhaleném plášti s vysokou šepicí, v pravici s napřaženým hornickým kladivem a nápis Wess SITTOWA.<br>
Obec Horní Sytová byla již v minulém století poměrně průmyslová. Byla zde pila a mlýnice v objektu Havlenka, mechanická tkalcovna u Mašků, Hájkova cihelna kde se těžila hlína tvořily a vypalovaly se velice kvalitní cihly, dále Mánkova slévárna u Jizerky a Harrachův mlýn při soutoku Jizery a Jizerky, tedy v místech kde se dnes nachází hotel Jizera . Mlýn v roce 1938 vyhořel a v těchto prostorách byl v letech 1968 -73 postaven objekt zdejšího hotelu Jizera.<br>
V Horní Sytové došlo k založení dobrovolného sboru hasičů v lednu roku 1909 . Podle dochovaných zápisů se o jeho založení zasloužil továrník Bohumil Mašek. 4.února 1909 byly uznány stanovy sboru a sbor se stal členem župy Podkrkonošské. V březnu 1909 byla svolána 1. Valná hromada a založen finanční základ sboru. Továrník Mašek dal 100,-Kč., František Gerl 30,-Kč,, Jan Harrach 30,- Kč a Josef Hladík, majitel tkalcovny a mlýna, také 30,-Kč.. Starostou byl zvolen Josef Mánek. Schůze se konaly v sytovské obecní škole. V r. 1910 zakoupena požární výzbroj a založena pohřební pokladna. Roku 1911 uspořádán 1.ples. V roce 1912 již cena veškerého hasičského inventřee činila 3.249,36 Kč.
V roce 1914 vypukla 1.světová válka a byla vyhlšena všeobecná mobilizace. Tím byla velmi oslabena činnost hasičského sboru. Z 32 členů nastoupilo 20 do vojenské povinnosti, takže po celé 4 roky byly pořádány jen schůze výborové a hasičská činnost, tak jako všude jinde, byla na dobu do konce války v r. 1918 utlumena.
'''Horní Sytová''' je také název katastrálního území o rozloze 2,46 km<sup>2</sup>.<ref name="Katastr">{{Citace elektronické monografie|korporace=Územně identifikační registr ČR|odkaz na korporaci=|titul=Územně identifikační registr ČR|url=http://www.isu.cz/uir/scripts/KuDet.asp?kodku=78177|datum vydání=1999-01-01|datum přístupu=2009-10-22|jazyk=}}</ref>
|
