Danilo Alexandr Petrović-Njegoš: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1:
{{Infobox panovník
| jméno =Danilo III. Černohorský
| titul =
| obrázek =[[Soubor:
| popisek =Korunní princ Danilo III. v roce 1900
| vláda =
| korunovace =
| tituly =jeho královská výsost
| celé jméno =Danilo III.
| předchůdce =[[Nikola I. Petrović-Njegoš]] <small>(jako hlava dynastie)</small>
| následník =[[Michael Černohorský|Michael Petrović-Njegoš]] <small>(jako hlava dynastie)</small>
|
| potomstvo =''bezdětný''
| rod =
Řádek 18:
| otec =[[Nikola I. Petrović-Njegoš]]
| matka =[[Milena Vukotić Černohorská]]
| narozen =[[29. červen|29. června]] [[1871]]
| místo narození =[[Cetinje]], [[Černá Hora]]
| úmrtí =[[24. září]] [[1939]]
Řádek 26:
| podpis =Danilo Aleksandar.JPG
|}}
'''Danilo Alexandr Petrović-Njegoš''' ([[29. červen|29. června]] [[1871]] - [[24. září]] [[1939]]), známý spíše jako '''Danilo III.''', byl [[Černá Hora|černohorským]] [[korunní princ|korunním princem]], nejstarším ze tří synů (pátým potomkem) černohorského [[Černohorské knížectví|knížete]] a později [[Černohorské království|krále]] [[Nikola I.|Nikoly I.]] a jeho ženy, kněžny a královny [[Královna Milena Vukotić|Mileny Vukotić]]. Coby následníkovi trůnu mu náležel také titul ''velkovévoda Grahovský a Zetský''.
Patřil k [[dynastie|dynastii]] [[Petrović-Njegoš|Petrovićů-Njegošů]]a byl členem [[Černohorská královská rodina|černohorské královské rodiny]].
== Život ==
=== Dětství ===
Korunní princ Danilo Alexandr se narodil [[29. června]] [[1871]] v [[Cetinje]]. Jeho narození bylo obrovskou slavnostní událostí, po čtyřech dcerách se totiž královskému páru konečně narodil dědic a následník trůnu. [[2. říjen|2. října]] toho roku byl v [[Klášter Dajbabe|Dajbabském klášteře]] pokřtěn, jeho kmotry se stal [[Bulharsko|bulharský]] kníže [[Alexandr I. Bulharský|Alexandr I.]], [[Itálie|italský]] král [[Viktor Emanuel II.]] a [[Rusko|ruská]] carevna [[Marie Alexandrovna]]. Korunní princ vyrůstal v [[Královský palác Cetinje|Cetinjském královském paláci]] se svými sourozenci.
=== Vzdělání ===
Vzdělávací požadavky Nikoly I. byly na Danila jako na korunního prince velmi vysoké. Nejdříve byl vzděláván doma, učil se politiku, historii a také filozofii. Hovořil skvěle [[Francouzština|francouzsky]], [[Ruština|rusky]] a [[Němčina|německy]]. Od svých 15 let navštěvoval prestižní vojenskou školu, kterou dokončil v roce [[1891]]. Svou moudrostí a především ušlechtilostí si získal věrnost poddaných.
=== Manželství ===▼
V roce [[1998]] se korunní princ Danilo setkal během státní návštěvy [[Německa]] v [[Berlín]]ě s mladou vévodkyní [[Jutta Meklenburská|Augustou Šarlotou Meklenbursko-Štrelickou]], známou pod jménem '''Jutta''', do které se ihned zamiloval a již několik týdnů později Danilo pozval vévodkyni Juttu do Černé Hory a oznámil svému otci plány o zásnubách, z čehož byl Nikola (tehdy ještě kníže) velmi nadšen.
Svatba se konala [[27. červenec|27. července]] [[1899]] v [[Královská kaple Ćipur|královské kapli Ćipur]] v [[Cetinje]]. Svatby se mj. zúčastnila nevěstina matka kněžna [[Alžběta Anhaltská]], nevěstin bratr velkovévoda [[Adolf Fridrich VI. Meklenburský|Adolf Fridrich VI.]]; dále samozřejmě kníže Nikola a kněžna Milena, velkokníže [[Konstantin Konstantinovič Romanov|Konstantin Ruský]] a část Danilových sourozenců - princ [[Mirko Dimitri Černohorský|Mirko Dimitrij]] a princezny [[Xenie Černohorská|Xenie]], [[Věra Černohorská|Věra]], [[Anna Černohorská|Anna]] a také [[Elena Černohorská|Elena]], italská královna s manželem králem [[Viktor Emanuel III.|Viktorem Emanuelem III.]].
Vévodkyně Jutta byla oblečena do černohorského národního kroje. Po obřadu prošel svatební průvod městem do [[Královský palác Cetinje|královského paláce]], odkud z novomanželé z balkónu dlouze mávali poddaným. Pro [[Černohorci|Černohorce]], kteří svého korunního prince zbožňovali, byla svatba velkou událostí, která se oslavovala ještě dlouho do noci.
Po svatbě se Jutta stala černohorskou korunní princeznou a po přestoupení na [[Pravoslaví|pravoslavnou víru]] přijala jméno Milica Sofie, stále byla ale oslovována jménem Jutta.
Po sedmi letech manželství se Danilo s Juttou stále nedočkali potomka. Nakonec byla u Jutty zjištěna tyrosinémie - metabolické onemocnění - a pár zůstal bezdětný až do konce života.
=== Život během válek ===
Během [[Balkánské války|Balkánských válek se Danilo společně se svým otcem a tehdejším ministrem obrany, generálem [[Janko Vukotić|Jankem Vukotićem]] (bratrancem [[Milena Vukotić|královny Mileny]]) zapojil do vedení armády a přípravě válčených plánů. Svou pověst schopného velitele a především roli následníka trůnu oblíbeného u svých občanů upevnil tím, že spolu se svým otcem a bratrem vedl [[Černohorci|Černohorce]] do [[Albánie]] a zasloužil se o dobytí pro Černou Horu v [[duben|dubnu]] [[1913]] přístavu [[Skadar]].
Po vypuknutí [[první světová válka|první světové války]] pracoval korunní princ na zhotovení válečných strategických plánů společně se svým nejmladším bratrem, [[Petr Černohorský|princem Petrem]]. První dva roky bratři společně s králem úspěšně chránili Černou Horu před nájezdy ústředních mocností, avšak v zimě [[1916]] byla země obsazena [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherskem]].
=== Konec života ===
V roce [[1917]] byla podepsána [[Korfská deklarace]], jenž prohlašovala spojení Černé hory se Srbskem. Král Nikola I. byl roku [[1918]] sesazen z trůnu a o rok později byla [[dynastie Petrović-Njegoš|dynastie Petrovićů-Njegošů]] nucena odejít do exilu a vzdát se moci.
Danilo odešel spolu se svou manželkou a členy [[Černohorská královská rodina|královské rodiny]] do exilu nejprve do [[Itálie]] na dvůr jeho sestry [[Elena Černohorská|královny Eleny]] a jen pár let poté do [[Francie]] na riviéru do města [[Antibes|Cap d´Antibes]], kde vlastnila dynastie značný majetek.
Po čtyřech letech na riviéře se Danilo s Juttou přestěhovali do [[Paříž]]e. Jak v Černé Hoře, tak i v exilu byl danilo velice uznávanou postavou ve společnosti. Jeho život se dá označit za bezstarostný a příjemný, i když měl mnoho problémů ohledně nástupnictví. Často byl zván na přední společenské dýchánky nebo plesy, především v Paříži.
Po smrti krále Nikoly v Cap d´Antibes na jaře [[1. březen|1. března]] [[1921]] se Danilo coby nejstarší syn stal hlavou dynastie Petrovićů-Njegošu a černohorské královské vlády v exilu. Svého nástupnictví se však již o 6 dní později vzdal a [[7. březen|7. března]] abdikoval na funkci korunního prince a náslendíka trůnu ve prospěch svého dvanáctiletého synovce [[Michael Černohorský|prince Michaela]], jehož regentkoi se stala jeho babička, královna Milena. Důvody abdikace Danila Alexandra jsou do dnes stále neobjasněné, předpokládá se však, že šlechetný a oddaný korunní princ špatně nesl spojení vlasti se Srbskem a pokládal si to za svou vinu. Během jeho šestidenního nástupnictví však stačil díky své sestře Eleně a jejímu manželovi zajistit alespoň částečnou suverenitu Černé Hory - výsledkem toho bylo [[Nezávislý stát Černá Hora|obnovení monarchie v letech 1941 - 1944]]. Jisté ale je, že abdikací ztratil u mnohých Černohorců přízeň a zklamal emigranty a vládu.
== Film ==
V roce [[1934]] princ Danilo žaloval společnost [[Metro-Goldwyn-Mayer]] pro urážku na cti, jež se uskutečnila díky jeho falešnému zobrazení ve filmu [[Veselá vdova (film 1934)|Veselá vdova]] z roku [[1934]].
▲== Manželství ==
== Skladatelská činnost ==
Jistou dobu byl korunní princ známý svou skladatelskou činností. Napsal několik básní (s vlasteneckým, ale také často [[Dekadence|dekadentním]] charakterem), almanach s rodokmenem dynastie Petrovićů-Njegošů a také několik skladeb pro orchestr; jeho nejvýznamnějším počinem je ale napsání hudby pro píseň [[Onamo 'namo!]], kterou vymyslel jeho otec a jenž se stala hymnou království. Hudbu publikoval během státní návštěvy [[Praha|Prahy]].
== Konec života ==
Danilo III. zemřel
V roce [[2000]] byly ostatky korunního prince převezeny na [[královské pohřebiště v Cetinje]].
[[Kategorie:Narození 1871]]
| |||