Verze z 26. 3. 2006, 20:38 editovat Karel (diskuse \| příspěvky) 13 587 editací m redirekt na ocel (uhlík + řelezo) ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 20. 10. 2011, 21:40 editovat zrušit editaci Technyck (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 2 748 editací založení překladem (http://sk.wikipedia.org/wiki/Austenit?oldid=3240435 a http://en.wikipedia.org/wiki/Austenite?oldid=441500875) Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{slitiny železa a uhlíku\|obrázek=Stainless-steel-304-austenite-fracture.jpeg\|popis=Lomová plocha austenitické oceli legované [[nikl]]em}} #REDIRECT:[[Binární diagram železo-uhlík]]▼ '''Austenit''' je tuhý roztok [[uhlík]]u v železe γ. Je to nemagnetická fáze slitiny uhlík–železo. Jeho krystaly jsou světle šedé barvy, měkké, houževnaté a tvárné. Krystalová mřížka austenitu má plošně středěnou strukturu. To znamená, že v základní krystalické buňce může být s osmi [[atom]]y železa v rozích krychle až šest atomů uhlíku uprostřed plochy každé stěny. Celkem jsou v elementární buňce čtyři atomy (rohové jsou společné pro osm buněk a atomy uprostřed stěn pro dvě buňky). Tato struktura se v [[Pearsonův systém\|Pearsonově systému]] označuje jako cF4 a v systému označovaném "strukturbericht" jako A1. V uhlíkových a nízkolegovaných [[ocel\|ocelích]] se vyskytuje austenitická struktura jen nad eutektodní teplotou 727 °C a do teploty 1496 °C. Při této teplotě je barva oceli višňovočervená. Pouze v některých vysokolegovaných ocelích, legovaných zejména [[nikl]]em a [[mangan]]em, je přítomna austenitická struktura i při normálních teplotách, tyto oceli se pak nazývají '''austenitické oceli'''. Pojmenovaný je podle anglického [[metalurg]]a [[William Chandler Roberts-Austen\|Roberta Austena]]. ==Austenitizace== Austenitizací se označuje ohřev oceli nad tzv. austenitizační teplotu, při které se mění krystaly z feritu α na krystaly austenitu.<ref>{{ cite web \|author=Nichols R \|title=Quenching and tempering of welded carbon steel tubulars \|month=Jul \|year=2001 \|url=http://www.thefabricator.com/TubePipeFabrication/TubePipeFabrication_Article.cfm?ID=237 }}</ref> Při neúplné austenitizaci můžou zůstat nerozpuštěny karbidy (mívají vyšší [[teplota tání\|teplotu tavení]]) v krystalové mřížce.<ref name=Lambers>{{ cite journal \|author=Lambers HG, Tschumak S, Maier HJ, Canadinc D \|title=Role of Austenitization and Pre-Deformation on the Kinetics of the Isothermal Bainitic Transformation \|journal=Metal Mater Trans A. \|month=Apr \|year=2009 \|doi=10.1007/s11661-009-9827-z \|volume=40 \|issue=6 \|pages=1355 }}</ref> U některých slitin na bázi železa a oceli se můžou karbidy objevit během austenitizace. Pak se hovoří o tzv. dvoufázové austenitizaci.<ref name=smnm>{{ cite web \|title=Austenitization \|url=http://asmcommunity.asminternational.org/portal/site/www/AsmStore/ProductDetails/?vgnextoid=39c04ef322e18110VgnVCM100000701e010aRCRD }}</ref> == Austenit v binárním diagramu železo-uhlík == U metastabilní soustavy binárního diagramu železo-uhlík se austenit nachází v tzv. γ-oblasti nad teplotou A<sub>c3</sub> u podeutektoidních, 727 °C u eutektoidních a A<sub>cm</sub> u nadeutektoidních ocelí. Při poklesu pod tyto teploty se austenit transformuje podle obsahu uhlíku na: * směs [[perlit (fáze)\|perlitu]] a [[ferit alfa\|feritu α]] při podeutektoidní koncentraci uhlíku C pod 0,8 hm. % * perlit při obsahu uhlíku 0,8 hm. % * směs perlitu a [[karbid železa\|karbidu železa (cementitu)]] u nadeutektoidních ocelí s obsahem uhlíku mezi 0,8 % hm. a 2,11 % hm. Maximální rozpustnost uhlíku v austenitu je 2,11 hm. % při teplotě 1148 °C. U eutektoidní oceli se nad teplotou 1495 °C austenit transformuje na ferit α (ferit δ). U stabilní soustavy binárního diagramu železo-uhlík dochází ke vzniku austenitu v [[bílá litina\|bílé litině]] (obsah uhlíku nad 2 hm. %) při teplotě vyšší než 738 °C. Krystaly austenitu vznikají v primárním cementitu na hranicích s feritem. Zrna austenitu, vzniklá z cementitu, se objevují jako lamelární shluky orientované podél ploch vrstev krystalů cementitu. Základní buňka austenitu vznikající z feritu α přebírá atomy uhlíku z cementitu.<ref name=Ershov>{{ cite journal \|author=Ershov VM, Nekrasova LS \|title=Transformation of cementite into austenite \|work=Metal Sci Heat Treat. \|month=Jan \|year=1982 \|volume=24 \|issue=1 \|doi=10.1007/BF00699307 \|pages=9–11 }}</ref> ▲~~#REDIRECT:[[~~{{Viz též\|Binární diagram železo-uhlík]]}} == Rozpad austenitu == Přeměna austenitu uvedená v předchozím odstavci vznikne pouze pokud je rychlost ochlazování dostatečně pomalá. Při vyšších rychlostech ochlazování může dojít ke vzniku jiných struktur, při tzv. kritické rychlosti – [[kalení]] vznikne struktura [[martenzit]]u, při nižší rychlosti ochlazování nebo při tzv. termickém chlazení může vzniknout struktura [[bainit]]ická. Průběh rozpadu austenitu popisují tzv. diagramy rozpadu austenitu buď [[diagram izotermického rozpadu austenitu\|izotermického rozpadu (IRA)]] nebo [[diagram anizotermického rozpadu austenitu\|anizotermického rozpadu (ARA)]]. ==Stabilizace austenitu== Některé legující prvky tzv. austenitotvorné, jako je např. [[mangan]] a [[nikl]], rozšiřují oblast výskytu austenitické struktury natolik, že může být přítomna v ocelích i při [[Pokojová teplota\|pokojové teplotě]]. Tyto tzv. austenitické oceli bývají označovány jako vysokolegované oceli, korozivzdorné s obsahem niklu nebo tzv. [[hadfieldská ocel\|hadfieldské oceli]] s 12–14 hm % manganu. Naopak tzv. feritotvorné prvky, např. uhlík, [[chrom]], [[molybden]], [[křemík]] a další uzavírají oblast austenitu i pro vyšší teploty. == Odkazy == {{Překlad\|sk\|Austenit\|3240435\|en\|Austenite\|441500875}} {{commonscat}} ===Reference=== <references /> ===Literatura=== * {{citace monografie \| jméno = Miroslav \| příjmení = Hluchý \| jméno2 = Oldřich \| příjmení2 = Modráček \| jméno3 = Rudolf \| příjmení3 = Paňák \| další = lektoři Dr. Otakar Bothe a Ing. Ladislav Němec \| titul = Strojírenská technologie \| svazek = 2 \| rok = 2002 \| vydavatel = Scientia \| místo = Praha \| isbn = 80-7183-265-0 \| vydání = 3 <!-- \| ref = StrojTech \| poznámka = [reference viz Hluchý et al.] --> \| počet stran = 173}} {{Pahýl}} [[kategorie:Metalurgie]] [[kategorie:ocel]] [[af:Austeniet]] [[ar:أوستنيت]] [[bs:Austenit]] [[bg:Аустенит]] [[ca:Austenita]] [[de:Austenit]] [[el:Ωστενίτης]] [[en:Austenite]] [[es:Austenita]] [[eo:Aŭstenito]] [[fa:اوستنیت]] [[fr:Austénite]] [[gl:Austenita]] [[it:Austenite]] [[hu:Ausztenit]] [[nl:Austeniet]] [[ja:オーステナイト]] [[no:Austenitt]] [[uz:Austenit]] [[pl:Austenit]] [[pt:Austenita]] [[ro:Austenită]] [[ru:Аустенит]] [[sk:Austenit]] [[sl:Avstenit]] [[sr:Аустенит]] [[fi:Austeniitti]] [[sv:Austenit]] [[tr:Östenit]] [[uk:Аустеніт]] [[zh:奥氏体]]

Austenit: Porovnání verzí