Virus: Porovnání verzí

[[File:Icosahedron-wireframe.jpg|thumb|200px|Ikosahedr. Trojúhelník se dá rozdělit na další trojúhelníky, čímž roste triangulační číslo.]]

Proteinový obal virů se nazývá kapsid, částice vzniklá degradací tohoto obalu pak kapsomera. Každá kapsomera se skládá z proteinových jednotek, které mohou být různé, nebo mohou být identické. Virové částice mají různé tvary a symetrie, dají se však zařadit do dvou velkých skupin, ikosahedrické a helikální. Ikosahedrické mají tvar založen na dvacetistěnu. V této nejmenší formě je kapsid složen z 3*20 proteinů, tedy jich obsahuje 60. Tento stav se dá vyjádřit číslem ''T'', triangulačním číslem, které je v tomto případě 1. Větší viry však musí mít větší kapsidy, které ovšem nemohou být vystavěné z pouhých 60 proteinů. Každá stavební jednotka je proto rozdělena na podjednotky. Počet podjednotek je v nejmenší formě 1 (1 jednotka = 1 podjednotka), avšak u složitějších virů může jednotka obsahovat více podjednotek (3,4,etc.). tyto stavy se pak označují jako T=3, T=4, etc. Počet proteinů tvořící kapsid je tak roven 3*20*T (60, 180, 240, etc.).

Helikální struktury se dají vysvětlit na ploše tvořené trubičkami. V normálním případě, kdy bychom plochu ohnuly, vznikla by řada kroužků ve sloupci. Pokud však posuneme konce, vznikne jedna dlouhá trubička. Struktura se tedy dá přirovnat k cívce.

Některé viry využívají různé kombinace těchto struktur, například bakteriofágy řady T jsou tvořeny ikosahedrickou hlavičkou a helikálním tělem.

Některé viry jsou kromě obalového proteinu ještě obaleny polopropustnou membránou – například viry [[chřipka|chřipky]] nebo [[HIV]]. Je však poměrně obtížné charakterizovat stavbu virové částice obecně. Viry se velmi liší velikostí – od částic o průměru okolo 800 [[nanometr|nm]] ([[mimivirus|mimiviry]]), které lze spatřit i kvalitním světelným [[mikroskop]]em, až po částice o průměru okolo 20 nm, tj. o velikosti [[Ribozom|ribozómu]].