Escherichia coli: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Marona (diskuse | příspěvky)
Marona (diskuse | příspěvky)
doplnění patogenita
Řádek 18:
}}
 
'''''Escherichia coli''''' (původním názvem ''[[Bacterium coli]]'') je [[gramnegativní]] [[fakultativně]] [[anaerobní]] [[spory]] netvořící tyčinkovitá bakterie pohybující se pomocí [[bičík|bičíků]]. Spadá pod čeleď ''[[Enterobacteriaceae]]'', jež také zahrnuje množství patogenních[[patogen]]ních rodů mikroorganismů. ''E. coli'' patří ke střevní mikrofloře teplokrevných živočichů, včetně člověka. Z tohoto důvodu je její přítomnost v pitné vodě indikátorem fekálního znečištění. Člověku je jako součást přirozené mikroflory prospěšná, jelikož produkuje řadu látek, které brání rozšíření patogenních bakterií
([[koliciny]]) a podílí se i na tvorbě některých [[vitamin|vitamínů ]](např. [[vitamin K|vitamín K]]).
Byla objevena německo-rakouským pediatrem a bakteriologem [[Theodor Escherich|Theodorem Escherichem]] v roce 1885<ref>[http://www.fda.gov/Food/ScienceResearch/LaboratoryMethods/BacteriologicalAnalyticalManualBAM/ucm064948.htm#fn14 Koliformní bakterie a E. coli (anglicky)]</ref>.<br />
Řádek 31:
[[Vnější membrána]] je pokryta [[lipopolysacharid]]em a skládá se z [[lipidová dvojvrstva|lipidové dvojvrstvy]], kde je ukotveno množství membránových proteinů. Mezi proteiny, které tvoří pory patří [[porin|poriny]] [[Omp C]], [[Omp F]] a [[Pho E]]. Poriny slouží jako vstupní/výstupní kanály pro buněčné metabolity a pro příjem vitaminů z okolí. <br />
Prostor mezi vnější membránou a buněčnou stěnou se nazývá [[periplazmatický prostor|periplazmatický]]. Vyskytují se zde např. proteiny vázající aminokyseliny či cukry, enzymy degradující antibiotika (beta-laktamasy).<br />
[[Buněčná stěna]] ''E. coli'' jakožto zástupce Gram-negativnígramnegativních bakteriebakterích se skládá z tenké [[peptidoglykan]]u, jež je zodpovědný za rigidní tvar buňky. Pod vrstvou peptydoglykanu se nalézá [[cytoplazmatická membrána]]. Ta se skládá především z proteinů (70%), [[lipopolysacharid]]ů a [[fosfolipid]]ů. Je zde lokalizováno mnoho biochemických pochodů např. [[dýchací řetězec]] a [[Adenosintrifosfát|syntéza ATP]].
V [[cytoplazma|cytoplazměCytoplazma]] bakteriální buňky je viskozní vodný roztok, jež obsahuje rozpuštěné anorganické a organické látky. Nachází se nacházízde množství [[ribosom|ribosomů]] (cca 40% hmotnosti celé buňky), díky nimž je [[proteosyntéza]] a dělení bakteriálních buňek velice rychlé. Při optimálních podmínkách (37°C, dostatek živin) je doba generace zhruba 20 min. DáleBakteriální seribosomy zdejsou nalézámenší molekulanež bakteriální [[DNA]], ve které je uložena veškerá dědičná informace bakterieeukaryotní. VelikostMají DNAsedimentační ukonstantu ''E70S. coli'' K-12 je zhruba 4700 kbp, což odpovídá zhruba 4400 proteinům<refbr name=miami/>.
Dále se zde nalézá molekula bakteriální [[DNA]], ve které je uložena veškerá dědičná informace bakterie. Velikost DNA u ''E. coli'' K-12 je zhruba 4700 kbp, což odpovídá zhruba 4400 proteinům<ref name=miami/>. Cytoplazma bakterií na rozdíl od cytoplazmy eukaryot neobsahuje organely (kromě ribosomů). a netvoří se zde vakuoly.
 
===Fyziologická charakteristika===
Řádek 41 ⟶ 42:
 
==Patogenita ''E. coli''==
''E. coli'' je jednou z nejčastěji se vyskytujících bakterií v klinických vzorcích. Její přítomnost je u člověka fyziologická pouze ve střevech jako součást střevní mikroflory. Avšak patologicky se může vyskytovat i v krevních vzorcích, a být tak původcem [[bakteremie]]. Často způsobuje [[nosokomitální infekce]] tj. infekce získané v nemocnicích. TyBakteriální infekce se léčí podáváním [[antibiotika|antibiotik]]. V dnešní době však nalézáme stále větší množství kmenů bakterií, které jsou k podávaným antibiotikům [[antibiotická rezistence|rezistentní]].<br />
[[patogen|Patogenní]] kmeny způsobují dva typy onemocnění. Prvním je [[extraintestiální]] onemocnění, kdy jsou napadeny především močové cesty, dochází k infekci ran a jejich hnisání. Pokud se bakterie dostává do [[intestiálního traktu]] člověka, vyvolává infekce provázené průjmy. Extraintestiální formy onemocnění jsou vyvolávány kmeny , jež mají polysacharidový kapsulární '''K antigen''', příp '''P fimbrie''', jimiž [[adheze|adherují]] na povrch sliznic. Pokud se bakterie ''E. coli'' dostane do zažívacího traktu, mluví se o ní jako o enteropatogenním kmenu'' E. coli''. Ty se mohou dále dělit:
 
=====Enteropatogenní (EPEC)=====
EPEC'' E. coli'' vyvolává vodnaté [[průjem|průjmy]] především u novorozenců. Může docházet k vysokému stupni [[dehydratace]] a následné smrti. Toto onemocnění je stále problémem v rozvojových zemích. Frekvenci infekce způsobené EPEC ''E. coli'' u dospělých jedinců je složité stanovit, jelikož u pacientů starších tři roky se po příčině nezávažného průjmu nepátrá.<br />
 
=====Enterotoxigenní (ETEC)=====
ETEC'' E. coli'' též vyvolává průjmové stavy, jak u dětí, tak dospělých. Tento kmen se vyskytuje v teplých oblastech (Egypt, Bangladeš), do střední Evropy se může dostat s cestovateli. ETEC se vyznačuje tvorbou dvou typů [[enterotoxin|enterotoxinů]]-'''termolabilního''' (TL) a '''termostabilního''' (TS). Informace pro tvorbu těchto toxinů je uložena na bakteriálních [[plasmid|plasmidech]]. <br />
TL enterotoxin se skládá z polypeptidové '''podjednotky A''' o molekulární hmotnosti 25 kDa a pěti '''podjednotek B''' o molekulární hmotnosti 11,5 kDa. Podjednotka B se váže na epitelové buňky a napomáhá [[translokace|translokaci]] podjednotky A do buňky. Ta katalyzuje aktivaci [[cAMP]]. Enzymatickou kaskádou dochází ke zvýšené sekreci sodíku z buňky, a tím i úniků chloridů a následně i vody. Následkem jsou vodnaté průjmy. ST enterotoxin je slabě imunogenní. Aktivuje [[guanylátcykláza|guanylátcyklázu]], a tím se zvyšuje koncentrace [[cGMP]]. Další mechanismus není přesně znám. Je možné, že určitou úlohu hraje vápník<ref> Greenwood D., Slack R., Peutherer J., Lékařská mikrobiologie, Grada, 1999.</ref>.<br />
[[Soubor:Shiga toxin type 2 (Stx2) from from Escherichia coli O157-H7 PDB 1r4p.png|150px|thumb|right|[[shigella toxin]] ''E. coli'' (podjednotka A-červeně, podjednotka B-modře)]]
 
=====Enteroinvazivní (EIEC)=====
EIEC ''E. coli'' pronikají do buněk tlustého střeva, kde se množí. Toto onemocnění připomíná průběh bacilární [[dysenterie]]. <br />
O epidemiologii EIEC není mnoho známo. Neexistuje její lidský ani zvířecí rezervoár. V oblastech s nedostatečnou hygienou způsobuje EIEC až 5% všech průjmů. Nejčastější sérologickou skupinou je O124. <br />
 
=====Enterohemoragické (EHEC)=====