Osoblažsko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
|||
Řádek 1:
'''Osoblažsko''' ([[němčina|něm.]] ''Hotzenplotzer Ländchen'', [[polština|polsky]] ''Ziemia Osobłoska'') či '''Osoblažský výběžek''' ([[polština|polsky]] ''worek osobłoski'' nebo ''cypel osobłoski'') je územím [[Česká republika|České republiky]], rozkládající se na severozápadě [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezského kraje]] v [[Okres Bruntál|okrese Bruntál]], kde tvoří výběžek českého území do území [[Polsko|polského]] v severovýchodním cípu okresu. Území Osoblažska se někdy nazývá '''Slezská Haná''' ([[polština|polsky]] ''Śląska Hana'', [[němčina|něm.]] ''Schlesiche Hanna'').
V současnosti představuje Osoblažsko
[[File:Osoblažská enkláva.png|thumb|right|Osoblažská enkláva]]
*'''Osoblažská [[Moravské enklávy ve Slezsku|enkláva]]''' ([[němčina|něm.]] ''Hotzenplotzer Ländchen'') přesně vymezená územím bývalých [[soudní okres|soudních okresů]] Osoblaha a Jindřichov, zahrnuje kromě vlastního výběžku celou nejsevernější část okresu Bruntál. Toto území, o [[rozloha|rozloze]] 219,32 [[km²]], tvořilo vůbec největší a zároveň i nejsevernější [[Moravské enklávy ve Slezsku|moravskou enklávu]] (či spíše [[exkláva|exklávu]]), obklopenou územím [[Slezsko|Slezska]]. Původně se jednalo v rámci [[Morava|Moravy]] o součást [[Holasicko|Holasicka]]. Když pak král [[Přemysl Otakar II.]] většinu území Holasicka roku [[1269]] začlenil do [[Opavské vévodství|Opavského vévodství]], zůstalo Osoblažsko jako [[léno]] Olomouckého biskupství (později arcibiskupství) i nadále integrální součástí Moravy, kterou bylo až do roku [[1783]], kdy bylo [[Josef II.|Josefem II.]] po administrativní stránce podřízeno orgánům [[Rakouské Slezsko|Rakouského Slezska]]. Správním centrem celého území byla obec [[Osoblaha]].
„Enkláva“ zahrnovala těchto 12 obcí ''(čísla se shodují s čísly na mapě)'': (1) [[Bohušov]], (2) [[Dívčí Hrad]], (3) [[Hlinka (okres Bruntál)|Hlinka]], (4) [[Janov (okres Bruntál)|Janov]], (5) [[Jindřichov (okres Bruntál)|Jindřichov]], (6) [[Liptaň]], (7) [[Osoblaha]], (8) [[Petrovice (okres Bruntál)|Petrovice]], (9) [[Rusín]], (10) [[Slezské Pavlovice]], (11) [[Slezské Rudoltice]], a (12) [[Vysoká (okres Bruntál)|Vysoká]], a 2 [[katastrální území]]: (13) Třemešná ''(součást obce [[Třemešná]])'' a (14) [[Piskořov]] ''(součást [[Město Albrechtice|Města Albrechtice]])''.
*'''Zájmové sdružení Osoblažsko''' je územně podstatně menší. Jedná se o zájmové sdružení [[obec|obcí]], jehož členy jsou obce [[Bohušov]], [[Dívčí Hrad]], [[Hlinka (okres Bruntál)|Hlinka]], [[Liptaň]], [[Osoblaha]], [[Rusín]], [[Slezské Pavlovice]], [[Slezské Rudoltice]], [[Třemešná]] a [[Vysoká (okres Bruntál)|Vysoká]]. Součástí regionu je tak i vesnice [[Rudíkovy]], která nebyla součásti výše zmíněné Osoblažské enklávy. Takto vymezená oblast se rozkládá na 167,2 km² a trvale zde bylo k 1. lednu 2006 přihlášeno k pobytu 4794 lidí. Hustota zalidnění vzhledem k relativně příhodným přírodním podmínkám tak je extrémně nízká - 29 obyv./km², což je přibližně poloviční hodnota hustoty zalidnění celého okresu Bruntál (63 obyv./km²) a méně než čtvrtinová hodnota hustoty zalidnění České republiky (130 obyv./km²). Pověřenou obcí východní části Osoblažska je obec subregionálního významu Osoblaha s 1134 obyvateli (2006, největší obec oblasti), zatímco katastry obcí Liptaň, Třemešná a Vysoká v západní části oblasti spadají pod pověřenou obec [[Město Albrechtice]], které však leží mimo zájmové území.
*'''[[Mikroregion - Sdružení obcí Osoblažska]]''' je dobrovolný svazek obcí v okresu Bruntál, jeho sídlem je Osoblaha a jeho cílem je obnovení prosperity a rozvoj území Osoblažska. V současnosti je jeho členy 14 obcí - [[Bohušov]], [[Dívčí Hrad]], [[Hlinka (okres Bruntál)|Hlinka]], [[Janov (okres Bruntál)|Janov]], [[Jindřichov (okres Bruntál|Jindřichov]], [[Liptaň, [[Město Albrechtice]], [[Osoblaha]], [[Petrovice (okres Bruntál)|Petrovice]], [[Rusín]], [[Slezské Pavlovice]], [[Slezské Rudoltice]], [[Třemešná]] a [[Vysoká (okres Bruntál)|Vysoká]].
Po prohrané (z rakouské strany) [[prusko-rakouská válka|prusko-rakouské válce]] Osoblažsko zůstalo součástí [[Rakouské císařství|Rakouska]]. Osoblažsko se tímto dějinným zvratem dostalo na samou periferii Rakouska. Další ránu Osoblažsku zasadily události, které se odehrály po [[Druhá světová válka|2. světové válce]], kdy bylo odsunuto většinové obyvatelstvo německého původu. Naprostá většina původního obyvatelstva tedy byla odsunuta a oblast tak už nikdy ani zdaleka nedosáhla takového počtu obyvatel, který by odpovídal počtu obyvatel Osoblažska před druhou světovou válkou. Průmysl se na území Osoblažska v důsledku jeho [[Periferie (geografie)|periferního]] postavení, špatné dopravní dostupnosti a tradičně zemědělského zaměření v průběhu doby téměř nerozvíjel, což má dnes za následky vysokou nezaměstnanost na straně jedné, ale na druhé straně také zachování kvalitních přírodních podmínek, na kterých lze v kombinaci s kulturními památkami oblasti rozvíjet cestovní ruch.▼
*'''[[Obvod obce s pověřeným obecním úřadem Osoblaha|Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem Osoblaha]]''', do něhož patří obce [[Bohušov]], [[Dívčí Hrad]], [[Hlinka (okres Bruntál)|Hlinka]], [[Osoblaha]], [[Rusín]], [[Slezské Pavlovice]], [[Slezské Rudoltice]].
▲Po prohrané (z rakouské strany) [[prusko-rakouská válka|prusko-rakouské válce]] Osoblažsko zůstalo součástí [[Rakouské císařství|Rakouska]]. Osoblažsko se tímto dějinným zvratem dostalo na samou periferii Rakouska. Další ránu Osoblažsku zasadily události, které se odehrály po [[Druhá světová válka|2. světové válce]], kdy bylo odsunuto většinové obyvatelstvo německého původu. Naprostá většina původního obyvatelstva tedy byla odsunuta a oblast tak už nikdy ani zdaleka nedosáhla takového počtu obyvatel, který by odpovídal počtu obyvatel Osoblažska před druhou světovou válkou. Průmysl se na území Osoblažska v důsledku jeho [[Periferie (geografie)|periferního]] postavení, špatné dopravní dostupnosti a tradičně zemědělského zaměření v průběhu doby téměř nerozvíjel, což má dnes za následky vysokou nezaměstnanost na straně jedné, ale na druhé straně také zachování kvalitních přírodních podmínek, na kterých lze v kombinaci s kulturními památkami oblasti rozvíjet cestovní ruch.
==Ekonomika==
Osoblažsko je jednoou z nejchudších oblastí Česka a trpí nejvyšší nezaměstnaností v republice (28,2%).<ref>http://aktualne.centrum.cz/domaci/fotogalerie/2011/03/10/reportaz-ze-zdivocele-zeme-nejchudsiho-kraje-ceska/</ref>
| |||