Spoření: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
zpřesnění termínu - bankovní marže zahrnuje nejen úrokovou marži, ale také marže z jiných činností banky
Řádek 6:
V ekonomii se spoření definuje jako rozdíl mezi disponibilními příjmy a výdaji na spotřebu a měří se objemem peněz za nějakou dobu (měsíc, rok). Podíl spoření na celkovém příjmu za určitou dobu se nazývá míra úspor. Spořením člověk zvětšuje svůj majetek, který se naopak zmenšuje výběry, [[inflace|inflací]] a podobně.
 
Pokud člověk uchovává své úspory doma, v pokladničce nebo ve slamníku, jsou tyto prostředky vyňaty z oběhu a nemohou sloužit jako [[investice]]. Představují vlastně bezúročnou půjčku státu (národní bance). Pokud je uloží do banky, [[banka]] je půjčí tomu, kdo je potřebuje a je ochoten za ně zaplatit [[úrok]]. Tím se peníze dostávají do oběhu, slouží ekonomickému životu a majitel je za to odměňován úrokem. Tento úrok (resp. [[úrok|úroková míra]]) musí být nižší než ta, kterou bance platí její dlužník, neboť z tohoto rozdílu (tzv. [[bankovníúroková marže]]) se financuje provoz banky, pojištění rizik i zisk jejích majitelů.
 
Majitel úspor se může rozhodnout, jakým způsobem své peníze uloží, a volí mezi [[likvidita|likviditou]], jistotou a výnosností. Běžný vklad v bance má vysokou likviditu (peníze lze kdykoli vybrat a použít), velkou jistotu čili nízké riziko a poměrně nízkou výnosnost. U [[termínovaný vklad|termínovaných vkladů]] je výnosnost vyšší, ovšem za cenu snížení likdvidity. Při nákupu cenných papírů, zejména [[akcie|akcií]] volí malou likviditu (cenný papír se musí nejprve prodat, než se peníze dají použít k jinému účelu), vysoké riziko a obvykle vysokou výnosnost.<ref>J. Sokol, ''Moc, peníze a právo'', kap. 7 a 8.</ref>