Javoříčské jeskyně: Porovnání verzí

m
m (typos, linky, drobná úprava stylizace)
Dalším významným obdobím historie Javoříčských jeskyní je období [[1949]] - [[1958]]. Badatelská skupina brněnského Geografického ústavu pod vedením doc. [[Vladimír Panoš|Vladimíra Panoše]], kdy byly objeveny jednak další části středního patra - '''Hlinité jeskyně''' a dále tzv. [[Jeskyně Míru]] v pokračování Svěcené díry, tvořící součást horního patra. Jeskyně Míru, resp. jejich část, byla také v roce [[1961]] zpřístupněna veřejnosti.
 
Od roku [[1983]] pracuje v Javoříčských jeskyních nově založená [[Speleologie|jeskyňářská]] skupina ZO [[Česká speleologická společnost|ČSS]] 7-09 Estavela, která si za cíl vytyčila prolongaci tzv. Vojtěchovské větve Jeskyní Míru,. Dne [[17. červenec|17. července]] [[1983]] se podařilo proniknout 4 metry dlouhou skulinou v suti v levé části závalu, uzavírajícího cestu vpřed, do nového dómu. Dóm se vyznačoval především výškou až 20 [[metr]]ů a krásnou krápníkovou výzdobou, tvořenou bělostným sintrovým vodopádem na levé stěně dómu. Pokračování vpřed uzavíral další zával, který byl [[odstřel]]en a dne 29.7.1983 se podařilo proniknout do dalšího pokračování tohoto [[dóm]]u, zvaného dnes '''Panošův dóm'''. Dalšímu průniku vpřed pak dlouho bránila [[sintr]]ová bariéra a další závaly. Přes ně se podařilo proniknout až [[4. srpen|4. srpna]] [[1984]] po mnoha odstřelech vpřed, až do největšího dómu jeskyní, vysokého 10m, šírokéhoširokého 15m a přes 130m dlouhého, dnes zvaného '''Olomoucký dóm'''. Pokračování vpřed ovšem uzavírá opět velký [[zával]], přes nějž se dosud nepodařilo proniknout. Další práce na závalu i v dalších částech jeskyní probíhají dosud.
 
== Významné turistické cíle v okolí ==