|
=== Diferenciální diagnostika v dospělosti ===
Christopher Gillberg a Theo Peeters uvádějí, že Aspergerův syndrom "je často v dospělém věku diagnostikován (neoprávněně) jako schizotypní porucha, schizoidní porucha osobnosti, paranoidní porucha osobnosti, atypická deprese, hraniční porucha a dokonce někdy jako: schizofrenie." <ref>Christopher Gillberg – Theo Peeters. 2008. ''Autismus – zdravotní a výchovné aspekty''Praha: Portál, s. 45</ref> Pro schizoidní poruchu je typická mělká emotivita, emoční chlad, sociální izolovanost, trvalé upřednostňování individuálních zájmů před skupinovými aktivitami, nezájem o přátelské nebo sexuální vztahy. TytoTito lidé velice slabě reagují na podněty, které u druhých vyvolávají hněv nebo smutek. Bývají přemýšliví, originální, nepraktičtí; nezajímají je sociální zvyklosti. <ref name="Prasko">Ján Praško a kol. 2009. ''Poruchy osobnosti.'' Praha: Portál, s. 218-219. </ref> Lidé s AS taky preferují individuální aktivity, nedodržují společenské konvence, mají potíže s vyjadřováním pocitů, a proto působí chladně a odtažitě. Jedinci s AS na rozdíl od lidí se schizoidní poruchou po vztazích většinou touží, kvůli svému handicapu je však neumí navazovat. Praško uvádí, že pro hraniční poruchu je typická emoční nestálost, problémy s identitou, černobílé myšlení a přetrvávající úzkost. Často se vyskytuje sebepoškozování a sebevražedné myšlenky a/nebo pokusy. Lidé s hraniční poruchou se bojí opuštění a dopouštějí se nevědomé manipulace v snaze vyhnout se skutečnému nebo fiktivnímu opuštění.<ref name="Prasko"/> Pri Aspergerově syndromu se běžně objevují všechny příznaky typické pro hraniční poruchu kromě nevědomé manipulace a strachu z opuštění. K záměně se schizofrenií dochází podle Kateřiny Thorové kvůli sociální uzavřenosti, zvláštnímu, zabíhavému nebo hyperrealistickému myšlení, neobvyklým zálibám a paranoidním myšlenkách, se kterými se u lidí s Aspergerovým syndromem setkáváme. Tyto projevy připomínají některé znaky schizofrenie. U člověka se schizofrenií se však vyskytují bludy, halucinace nebo katatonní projevy.<ref>Kateřina Thorová. 2006. ''Poruchy autistického spektra''Praha: Portál, s. 291-292</ref> Thorová uvádí, že může dojít i k záměně AS s úzkostní anebo anankastické poruchy osobnosti. Při úzkostné poruše dochází k sebepodhodnocování a vyhýbání se společnosti podobně jako při AS. Anankastická porucha i Aspergerův syndrome se vyznačují přehnaným perfekcionizmem, důrazem na formální pravidla a pedantností. Poruchy osobnosti však nastupují v adolescenci nebo rané dospělosti, Aspergerův syndrom se projevuje již v dětství. Sociální deficit je při poruchách osobnosti mírnější než při AS.<ref>Kateřina Thorová. 2006. ''Poruchy autistického spektra''Praha: Portál, s. 302-303</ref>
== Aspergerův syndrom v kultuře ==
|
