Velikonoční pondělí: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.5.1) (robot přidal: af:Familiedag |
m Doplnila jsem slova, jimiž se označuje tradice chození s pomlázkou - na území ČR se totiž nepoužívá pouze "mrskut" |
||
Řádek 3:
[[Církev]]ní oslava [[Velikonoce|Velikonoc]] má zcela jiný rámec, jímž je [[Ježíš Kristus|Kristovo]] vítězství nad smrtí (tj. [[vzkříšení]]) – základní bod celého křesťanství. Velikonoční pondělí je v pořadí druhým dnem [[velikonoční oktáv|velikonočního oktávu]] (osmidení), kdy [[křesťan]]é prožívají velikonoční radost ze svého [[vykoupení]]. Z [[Liturgie|liturgického]] hlediska je pondělí rovnocené následujícím dnům oktávu, ale historicky došlo k tomu, že pouze pondělí zůstalo dnem pracovního klidu. V minulosti krom toho bývalo zvykem, že po významných svátcích následoval jakýsi volný den (odtud např. [[Pondělí svatodušní]] či [[Svátek sv. Štěpána]]). Tyto volné dny po svátcích doprovázely různé lidové zvyky, které byly součástí běžného života.
V České republice i na Slovensku je zvykem chodit s [[pomlázka|pomlázkou]]. Pomlázka je z několika většinou 6-12 nejčastěji vrbových proutků pletený šlehací nástroj, se kterým chlapci chodí na koledu a mrskají děvčata z okolí. Mrskut přes hýždě doprovází odříkávání různých koledních říkanek. Velikonoční mrskání děvčat jim má předat část jarní svěžesti vrbového proutí (Mrskut a mrskání jsou názvy zažité především na Moravě, kde má zvyk velmi silnou tradici. V jiných regionech je možné se setkat s odlišnými výrazy pro totéž, např. šupání, vyšupat). Velikonoční koleda je spojena s odměnou pro mrskáče. Tradičně to jsou především malovaná vajíčka nebo [[Velikonoční kraslice|kraslice]]. Velikonoční koledování nabírá krajově rozličných podob. O pomlázce se zmiňuje již pražský [[kazatel]] [[14. století]] [[Konrád Waldhauser]].
[[Soubor:Vejce.gif|thumb|right|Velikonoční kraslice]]
| |||