Otevřít hlavní menu

Změny

m
typo
'''Biologická membrána''' či též '''biomembrána''' je [[membrána|membránová struktura]], která tvoří součást živých systémů. Je tenká, odděluje dvě prostředí nebo struktury, a v závislosti na své stavbě plní často i další, častčasto velmi komplexní funkce.
 
Protože pojem membrána je z hlediska biologie dosti široký pojem, rozdělujeme biologické membrány na dvě základní skupiny: buněčné a anatomické membrány.
{{viz též|Buněčná membrána}}
 
'''Buněčné membrány''' jsou tvořené převážně molekulami [[fosfolipidy|fosfolipidů]], které jsou orientované vůči okolnímu vodnému prostředí. Většina buněčných membrán je tvořena dvojitou vrstvou lipidů, které jsou orientovány hydrofilní částí molekuly směrem ven, hydrofobní uhlíkové řetězce pak tvoří vnitřek membrány. Stavbu takové membrány popisuje [[model fluidní mozaiky]], membrána je v postatěpodstatě polotekutá a [[Bílkovina|proteiny]] integrované v membráně jsou zakotveny do značné míry pohyblivě (nemohou se translokovat na opačnou stranu membrány). Buněčné membrány jsou [[polopropustnost|semipermeabilní]], selektivně propustné pro některé látky, transport látek je také ovlivňován a řízen specializovanými proteinovými přenašeči, kanály a iontovými pumpami.
 
;Speciální typy buněčných membrán
|}
 
U mnohobuněčných organismů se vytvářejí anatomické struktury, které také mají charakter membrány. Mikroskopické membrány jsou tvořené mezibuněčnou hmotou, některé makroskopické mnohovrstevné membrány jsou tvořeny [[vazivo|vazivem]]. StruktruryStruktury, které jsou v anatomii nebo mikroskopické anatomii označované jako membrána nemají více společných znaků než právě jejich rovinné uspořádání, některé jsou polopropustné, jiné nepropustné, i jejich funkce jsou rozdílné.
 
;Histologické membrány