[[Soubor:Aisles.png|thumb|Hnědě je vyznačeno umístění bočních chrámových lodí v půdorysu chrámu.]]
'''Boční chrámová loď''' je součást vícelodních kostelů, určená pro účastníky bohoslužeb. Od [[hlavní loď|hlavní lodi]] jsou boční loďělodě zpravidla odděleny řadou [[Sloup (architektura)|sloup]]ů či [[pilíř]]ů, tvořících [[arkáda (architektura)|arkádu]].
Pokud je hlavní loď vyšší než boční lodě a v horní části stěny (nad arkádami) jsou prolomena okna, nazýváme kostel [[bazilika|bazilikou]] a mluvíme o tzv. ''bazilikálním uspořádání''. (''poznámka: termín bazilika má odlišný význam v [[architektura|architektuře]] a v [[kanonické právo|kanonickém právu]])''. Pokud jsou všechny lodě stejně vysoké, mluvíme o ''síňověmsíňovém uspořádání''. Má li kostel dvě stejně vysoké a široké lodě (časté u gotických kostelů v jižních Čechách), nazýváme jej [[dvojlodí]]m a termín „boční loď“ nepoužíváme. Pokud však má kostel sice pouze dvě lodě, ale jedna z nich je vyšší či širší (časté u menších středověkých klášterních kostelů, kdy prostor jedné z bočních lodí zaujala [[křížová chodba]] [[klášter]]a, například v bývalém klášteře v [[Pšovka|Pšovce]]), pak je použití termínu „boční loď“ zcela namístě. U velkých středověkých klášterních kostelů je ale vcelku častá i varianta, kdy má kostel na jedné straně dvě boční lodě a na druhé pouze jednu, protože prostor druhé boční lodě zaujala [[křížová chodba]]. U velkých katedrálních chrámů také často přiléhají k bočním lodím ještě jednotlivé [[kaple]]. Tak je tomu i v [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrále svatého Víta]] v Praze.
