Přídavné spalování: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo
m ytypo
Řádek 2:
'''Přídavné spalování''' nebo také '''forsáž''', (angl. afterburner) je zařízení přidávané k některým druhům [[proudový motor|proudových motorů]] zejména vojenských [[letoun]]ů.
 
Za předchůdce letounů s přídavným spalováním lze považovat projekt [[Caproni-Campini N.1]], navržený v roce [[1931]] a postavený [[1940]]. Ten měl ale ještě proud vzduchu vytvářený pístovým motorem. Pro turbínový motor bylo poprvé použito v projektu letounu [[Miles M.52]] během posledních let [[druhá světová válka|druhé světové valkyválky]].
 
Účelem přídavného spalování je dočasné zvýšení [[tah]]u proudového motoru v situacích, kdy je vyžadováno krátkodobé, rapidní zvýšení výkonu stroje. Jsou to především vzlet, bojové manévry, nebo [[nadzvukový let]]. Zvýšení tahu je dosaženo vstřikováním paliva přímo do [[výtoková tryska|výtokové trysky]] za turbínou. Palivo je zažehnuto horkými [[výtokový plyn|výtokovými plyny]] a zvyšuje okamžitě tah proudového motoru zhruba o jednu třetinu. Z principu je přídavné spalování velmi náročné na spotřebu paliva, proto se používá pouze v určitých situacích a po omezenou dobu. Výjimkou je motor [[Pratt & Whitney J58]], motor použitý k pohonu [[SR-71 Blackbird]], který byl konstruován pro dlouhé lety v režimu zapnutého přídavného spalování.
Řádek 10:
Palivo je vstřikováno do výtokové trysky, kde výtokové plyny už spotřebovaly většinu kyslíku při hoření ve spalovací komoře proudového motoru. Proto je přídavné spalování velice neefektivní, vzhledem k množství paliva, které spotřebuje. Jeho efekt také slábne s přibývající letovou výškou, jak se tlak ve výtokové trysce úměrně snižuje. Naopak na příkladu SR-71 lze vidět, že je tento letoun relativně účinný právě ve velkých výškách, při rychlostech přesahujících Mach 3 a v režimu ''wet'' (mokrém – přídavné spalování zapnuto). Je to ale dáno unikátní konstrukcí motorů (turbonáporové, s [[ramjet]] efektem) a jednoúčelovou konstrukcí celého letounu, který byl projektován pouze za účelem velice rychlého letu ve velkých výškách. Proudové motory mohou být přizpůsobeny pro větší účinnost buď pro režim ''wet'' (mokrý), nebo ''dry'' (suchý). Motor, uzpůsobený pro mokrý režim letu je sice relativně účinný a úsporný při použití přídavného spalování, ale má velkou spotřebu v režimu letu bez forsáže. Inženýři musejí vždy vytvořit kompromis mezi těmito dvěma extrémy.
 
Přídavné spalování vytváří markantní nárůst tahu, jeho projevem jsou také dlouhé plameny, šlehající z trysek motoru. V plamenech můžeme vidět tzv. [[šokové diamanty]] (''shock diamonds''), svítívésvítivé prstence, tvořené [[rázová vlna|rázovými vlnami]] ve výtokových plynech.
 
== Použití ==