Pozorování: Porovnání verzí

'''Pozorování''' (cizím slovem '''observace''') rozdělujeme na běžné lidské pozorování a z hlediska [[věda|vědy]] pak na vědecké[[vědec]]ké pozorování. Zde se budeme zabývat právě vědeckým pozorování.

Vědeckému pozorování mnozí připisují váhu základní [[Vědecká metoda|vědecké metody]]. A.J. Bachrach popisuje vědecké pozorování takto:

„Základní vědeckou metodou je pozorování a všechen výzkum začíná s ní. Výzkumník pozoruje události[[událost]]i, formuluje některé možné ideje o nich a testuje jejich přesnost. Toto jsou hlavní prvky výzkumu: pozorování, [[hypotéza]], [[experiment]] a [[verifikace]].“

Na rozdílNarozdíl od běžného pozorování je vědecké pozorování činnost záměrná (systematické pozorování). Záměrností je zde myšleno, že je vytýčen cíl pozorování. Dále se jedná o plánovité sledování jevu, což znamená, že je předem stanoveno, kolik pozorování se uskuteční a případně jsou stanoveny další podmínky pozorování (jako je doba, po kterou pozorování bude probíhat apod.). To jsou jen základní odlišnosti od každodenní [[observace]].

Svou podstatou, tedy díky tomu, že je vědecké pozorování je záměrné a zaměřené, dává pozorování důkaz o určité části reality. Pozorování se oprošťuje od složité struktury vztahů[[vztah]]ů, v nichž pozorovaný [[jev]] existuje, ale sleduje jen to, co je jako cíl určeno pozorování.

Pozorování může být prováděno smyslovými[[smysl]]ovými orgány, nebo pomocí [[přístroj]]ů. V případě pozorování pomocí přístrojů stojí [[filosofie vědy]] před závažnými problémy poukazujícími na to, jak jsme ve světě. Přístroje nám umožňují vnímat i takové jevy, které bychom nebyli schopni prostřednictvím svých smyslů vnímat. Na druhou stranu přístroje neumožňují sledovat jevy jiným způsobem, než takovým, jak jsou určeny a vyrobeny, a tím dochází při jejich používání k stejným nebo obdobným závěrům.

Problémem sledování jevů pomocí [[přístroj]]ů, je způsob zprostředkování reality přístroji. Přístroje mohou realitu vylepšovat i zkreslovat, aniž bychom měli možnost jakkoli se o tom dovědět. Zprostředkování je také ztrátou bezprostřednosti, protože realitu zaznamenává přístroj. [[Pozorovatel]] má styk už jen s daty o realitě, nikoli s ní samotnou. To co se nazývá empirickými fakty se tak vícenásobně převádí. [[empirie|Empirická]] fakta jsou přenosem objektivní reality vnějšího světa, přístrojově zaznamenaná fakta jsou pak, oproti tomu, pouze [[data]]. Dnes mají data o realitě většinou podobu kvantifikovaných (většinou [[statistika|statistických]]) údajů, snímku, atd. Zpracování dat probíhá prostřednictvím [[počítač]]ů a bezprostřední pozorování je dnes téměř vytlačeno interpretací faktů [[počítač]]i.