Escherichia coli: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Marona (diskuse | příspěvky)
související články (založen článek T. Escherich, J. Lederberg)
Marona (diskuse | příspěvky)
doplnění kategorie Význam+obrázek
Řádek 76:
V České republice se výskyt ''E. coli'' rezistentní k aminoglykosidům pohybuje okolo 10% případů, což je v rámci Evropy stále průměrné číslo<ref name=rezistence></ref>.<br />
==Význam==
Bakterie ''E. coli'' se vyskytuje jako součást přirozené [[mikroflóra|mikroflóry]] teplokrevných živočichů v [[tlusté střevo|tlustém střevě]] a dolní části [[tenké střevo|tenkého střev]]a. Člověk je touto bakterií kolonizován už od narození (kontaminace z potravy, přenos z již kolonizovaného jedince, nejčastěji matky). ''E. coli'' patří k nejlépe prostudovaným známým bakteriím, což je důvodem jejího využití v biotechnologiích a [[genové inženýrství|genovém inženýrství]]. Mezi její klady jakožto zástupce [[Prokaryota|prokaryot]] patří rychlý růst a levná kultivační media, naopak nevýhodou použití ''E. coli'' může být její neschopnost provádět [[posttranslační modifikace]], např. [[glykosylac]]e. V takovýchto případech je v průmyslu využívána [[kvasinka]] ''[[Saccharomyces cerevisiae]]''<ref name=miami>[http://www.sciencedirect.com/science_ob=MiamiImageURL&_cid=277740&_user=640812&_pii=B9780123739445000596&_check=y&_origin=na&_coverDate=31-Dec-2009&view=c&wchp=dGLbVlB-zSkzk&md5=05688636a54fcc90df753d5da850ee9a/3-s2.0-B9780123739445000596-main.pdf Escherichia coli (anglicky)]</ref>.<br />
[[Soubor:Insulin.jpg|150px|thumb|[[insulin]] (uhlík-červená, kyslík -zelená, dusík -modrá)]]
 
'''Lidský insulin (Humulin®)''':<br />
'''''Diabetes mellitus I.stupně''''' je onemocnění, kdy [[slinivka břišní]] není schopna produkovat [[insulin]]. Léčba je substituční, kdy se pacientovi exogenně podává insulin. Dříve byl získáván z jatečních prasat. Docházelo však k [[alergie|alergickým reakcím]] na takto získaný insulin. Důvodem byla různá lokace [[glykosylace]] řetězců insulinu u prasat a u člověka. R. 1982 byl na trh uveden insulin získaný rekombinantně pomocí geneticky modifikované bakterie ''E. coli'' pod záštitou firmy [[Eli Lilly]]. Insulin se dále získává rekombinantními metodami i pomocí eukaryotních organismů, např. ''Saccharomyces cerevisiae'' (pod komerčním názvem Novokin® od firmy NovoNordisk)<ref>[http://www.sciencemag.org/content/215/4533/687. E. coli jako producent insulinu (anglicky)]</ref>.<br /><br />
'''Výroba barviva indigo''':<br />
Roku 1983 byla objevena schopnost bakterie ''E. coli'' syntetizovat textilní barvivo [[indigo]]. Jeho produkce byla však pro průmyslové účely malá a náklady vysoké (jako výchozí substrát byl používán [[indol]], příp. aminokyselina [[tryptofan|L-tryptofan]]), proto byla pomocí [[rekombinace]] získána ''E. coli'', jež by mohla jako výchozí substrát používat [[glukosa|glukosu]]. Významným kladem této biotechnologické výroby s využitím modifikované ''E. coli'' oproti syntetické výrobě je ekologická nezávadnost, jelikož při syntetické výrobě mohou vznikat toxické meziprodukty <ref>[http://www.vesmir.cz/clanek/rekombinantni-bakterie-vyrabi-indigo-z-glukozy. E. coli jako producent textilního barviva (česky)]</ref>.<br />
 
Mezi další produkty rekombinantní ''E. coli'' patří např. příprava [[růstový hormon|lidského růstového hormonu]], [[interferon|interferonu alfa]], [[interferon|interferonu gama]], [[interleukin|interleukinu-2]] či produkce aminokyselin ([[valin|L-valin]], [[threonin|L-threonin]]). <refPod name=fusek>záštitou Fusekfirmy M.,Eli KášLilly J,se Rumlna T.trh Bioléčiva,s VŠCHTléčivy dostaly rekombinantní hormony jako jsou [[parathormon]] a [[kalcitonin]], 2008.jež chrání ISBNpřed 978-80-7080-678-4[[osteoporoza|osteoporosou]]).</ref>
Od r. 1999 je na trhu v USA vakcína proti lymské boreliose s názvem Lymerix®. Opět se jedná o rekombinantní protein připravený z ''E. coli''. Tato vakcína je účinná pouze na bakterii ''Borrelia burgdorferi'', jež je majoritním původcedm [[Lymská borelióza|lymské boreloisy]] v USA (v Evropě je to nejčastěji ''Borrelia garinii'')<ref name=fusek> Fusek M., Káš J, Ruml T. Bioléčiva, VŠCHT, 2008. ISBN 978-80-7080-678-4.</ref>.
 
== Reference ==