Malenovice (Zlín): Porovnání verzí

Malenovice s přilehlým okolím tvoří samostatný národopisný celek mezi [[Slovácko|Slováckem]], [[Haná|Hanou]] a [[Valašsko|Valašskem]]. Oblast je řazena mezi přechodnou oblast zlínského nářečí, v rámci východomoravské podoblasti. Rozdíl oproti zlínskému nářečí je v dativu "mně" místo zlínského "mi". Nářečí v Malenovicích, i sousedních [[Tečovice|Tečovicích]], Lhotce, Loukách i v [[Kvítkovicích (Zlín)|Kvítkovicích]] je spisovné češtině velmi blízké, protože nikdy se zde nevyskytovaly dvojhlásky ej za ý,í (dobrej strejček), ale zachované "é" a "y,ý" (mléko, řéct, býk, hajný). Zároveň je přítomno české přehlasované -ej, -e ("dej, spívejte, nejstarší" a "smíl se, vidél sem tě") oproti slovenskému nepřehlasovanému -aj, -a, které se užívá v obcích na jih a východ od Malenovic. Jedná se již o přilehlé spádové části Malenovic (Lhota, Salaš, Karlovice), [[Bohuslavice u Zlína|Bohuslavicích u Zlína]] a [[Prštné]] - zde je výslovnost "daj, spívajte, najstarší" a "smíl sa, vidél jsem ťa". Od 20. století s přílivem nových pracovníků z různých částí republiky se ovšem původní nářečí stíralo a jazyk více splýval s obecnou češtinou. Dnes se jazyk v Malenovicích od [[Zlín|Zlína]] již téměř neliší a v jazyce obyvatel se projevují prvky jednotného východomoravského [[interdialekt|interdialektu]].