Canal du Midi: Porovnání verzí

Odebrány 3 bajty ,  před 9 lety
m (r2.7.1) (robot přidal: lt:Midi kanalas)
Roku 1666 stavbu povolil král [[Ludvík XIV.]] a svěřil ji Riquetovi, který ji pak s dalšími odborníky projektoval a vedl. Podílel se také 20 % nákladů na stavbě (40 % financoval stát a 40 % kraj), která byla dokončena až rok po jeho smrti a stala se dědictvím jeho rodiny. Z původních odhadů na 10 milionů liber se náklady vyšplhaly na 17 až 18 milionů. Na stavbě, která musela překonávat i další technické problémy (například tunel v Malpas, řadu mostů přes řeky atd.), pracovalo asi 12 000 lidí, zčásti sezónně. Riquet je však velmi dobře platil a zajistil jim i placené svátky a podporu v nemoci. V letech 1667-1671 byl vybudován úsek z Toulouse do rozvodí v Naurouze a do Trebes, kde roku [[1672]] začal pravidelný provoz. V letech 1671-1682 byla vybudována druhá větev do Sete a roku [[1683]] byl zahájen provoz. Po Riquetovi, který roku 1680 zemřel, vedl stavbu jeho spolupracovník F. Andréossy.
 
Roku [[1686]] pověřil král revizí kanálu slavného pevnostního architekta [[Sébastien Le Prestre de Vauban|Vaubana]], který ji v následujících osmi letech podstatně zdokonalil a rozšířil, včetně 49 akvaduktů a mostů přes řeky, které zajistily pravidelné zásobování vodou po celý rok. Roku [[1776]] byl vybudován spojovací kanál do [[Narbonne]], roku 1810 byla napojena [[Carcassonne]] a v letech 1836-1857 byl vybudován paralelní kanál k řece Garonně z Toulouse do [[Bordeaux]], který zajistil pravidelný provoz na celé trase. LodiLodě setahali tahaly koňmikoně a muly, roku 1857 bylo přepraveno 110 milionů tunokilometrů a přes 100 tisíc osob. Od 80. let 19. století začala kanálu konkurovat železnice, ve 30. letech se sice provoz oživil díky motorovým člunům, brzy však ustal a od 70. let 20. století slouží kanál převážně turistice (přes 10 tisíc lodí ročně). Kromě toho slouží k zavodňování asi 40 tisíc ha půdy.
 
== Popis ==
Neregistrovaný uživatel