Jagellonská univerzita: Porovnání verzí

Přidáno 6 bajtů ,  před 9 lety
m
→‎Historie: typo, odkazy
m (→‎Historie: typo, odkazy)
K založení nejprestižnější fakulty - [[Teologie|teologické]] nedal souhlas [[papež]] [[Urban V.]] (stejně tak se stalo i v případě univerzit ve Vídni, Pešti a [[Erfurt]]u).
 
Sídlo univerzity bylo v té době pravděpodobně na [[Wawel]]u, v blízkosti samotného krále. Jeho náhlá smrt v roce [[1370]] a nezájem nástupce [[Ludvík I. Veliký|Ludvíka I. Uherského]] způsobily, že univerzitní aktivity byly postupně utlumeny.
 
K obnovení činnosti došlo teprve za vlády [[Hedvika z Anjou|Hedviky z Anjou]] a [[Vladislav II. Jagello|Vladislava II. Jagelly]] (asi kolem roku [[1390]]). [[Bula (listina)|Bulou]] z roku [[1397]] udělil papež [[Bonifác IX.]]. škole právo založit [[teologie|teologickou]] fakultu. V prvních letech pomohla univerzitě výrazně královna [[Hedvika z Anjou|Hedvika]], která jí ve své závěti zanechala veškerý svůj osobní majetek. Navíc dne [[22. červenec|22. července]] [[1400]] věnoval král [[Vladislav II. Jagello|Vladislav]] univerzitním profesorům budovu [[Collegium Maius]], která se stala hlavním sídlem k krakovského vysokého učení.
 
=== Zlatý věk ===
Celé 15. a počátek 16. století bývá v dějinách univerzity označováno jako „Zlatý věk“. V té době došlo k jejímu největšímu rozvoji a stala se známou po celé [[Evropa|Evropě]]. O významné pozici Krakovské Akademie v evropském měřítku svědčí mj. i fakt, že v letech [[1433]]-[[1510]] pocházelo celých 44% studentů ze zahraničí.<ref>http://www.uj.edu.pl/dispatch.jsp?item=uniwersytet/historia/historiatxt.jsp#zloty</ref>
 
V roce [[1402]] také jako první v Evropě založila samostatnou katedru [[astronomie]] a [[matematika|matematiky]]. Mezi slavné absolventy této katedry patří např. [[Marcin Bylica]] z Olkuše, jež byl jedním ze zakladatelů první slovenské univerzity (známé pod názvem [[Academia Istropolitana]], fungovala v letech [[1465]]/[[1467]]- cca. [[1491]]) a později také dvorním [[astrologie|astrologem]] uherského krále [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]] (v letech [[1472]]–[[1490]]), ale především jeden z nejvýznamnějších evropských astronomů [[Mikuláš Koperník]] (studoval zde v letech [[1491]]-[[1495]].
 
Významná byla také delegace členů Krakovské Akademie na [[Kostnický koncil|kostnickém koncilu]] ([[1414]]-[[1418]]). Pozdější [[rektor]] [[Paweł Włodkowic]] se zde zastával [[Jan Hus|Jana Husa]] a vystoupil rovněž s [[traktát]]em o [[papež]]ské a [[císař]]ské moci (''Tractatus de potestate papae et imperatoris respectu infidelium''), v němž vystupoval proti šíření křesťanství mečem a obhajoval možnost mírového soužití [[křesťan]]ů a [[pohan]]ů.<ref>Štěpán, L. a kol.: Slovník polských spisovatelů, Praha 2000, s. 515.</ref>
 
=== Soumrak ===
V první polovině [[16. století]] se Krakovská Akademie postavila proti [[reformace|reformaci]]. Vědecké práce příslušníků jiných vyznání podléhaly [[cenzura|cenzuře]] a zastánci [[reformace]] opouštěli univerzitu i město. Škola tak ztrácí většinu zahraničních studentů, kteří odcházejí jinam (zejm. [[Padova]], [[Bologna]]). Zůstávají pouze [[Poláci]] a [[Litevci]] ([[Litevské velkoknížectví|VKL]]), mezi nimiž k nejslavnějším patří: [[Jan Kochanowski]], [[Andrzej Frycz Modrzewski]], [[Marcin Kromer]] nebo [[Mikołaj Rej]].
 
V [[17. století]] se rozhodující vliv na univerzitě pokoušeli získat [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuité]], podporovaní králem [[Zikmund III. Vasa|Zikmundem III]]. Jezuitská [[scholastika]] byla uplatňována na úkor moderních vyučovacích metod a škola tak zcela ztratila bývalou mezinárodní prestiž.
V [[18. století]] pomalu končí kritické období. Zavádí se systematická výuka [[němčina|němčiny]] a [[francouzština|francouzštiny]], polského [[právo|práva]], [[geografie]] a vojenského inženýrství. Další reformy pak přineslo v období [[osvícenství]] působení [[Hugo Kołłątaj|Huga Kołłątaje]] a organizace ''Komisja Edukacji Narodowej'' (osvícenská obdoba ministerstva školství). V té době byla založena univerzitní [[hvězdárna]], [[botanická zahrada]], vznikaly rovněž první [[laboratoř]]e a [[fakultní nemocnice]]. [[Polština]] se stává hlavním vyučovacím jazykem.
 
Krakovská Akademie se také aktivně účastnila v [[Kościuszkovo povstání|Kościuszkově povstání]] ([[1794]]). Vedení univerzity uvolnilo pro účely povstání téměř všechny své finanční zdroje.<ref>http://www.uj.edu.pl/dispatch.jsp?item=uniwersytet/historia/historiatxt.jsp#odzmierzchu</ref>
 
=== Období rozděleného Polska ===