Tvorba filmu: Porovnání verzí

Od roku [[1981]] exitujeexistuje při udělení cen americké [[Akademie filmového umění a věd|Akademie]] zvláštní kategorie pro masky.

Schopnosti kaskadérů či maskérů doplňují [[zvláštní efekty]]. V pestré paletě filmových žánrů, k jakým patří drama, eposy a horory, jsou zvláštními efekty uměle vytvořeny některé obrazy, které si lze představit, ale jež se bez triků nedají nafilmovat. K příkladům patří protopení ''[[Titanic (film, 1997)|Titaniku]]'' v okázalém filmu [[James Cameron|Jamesa Camerona]]. V mnoha případech se zvláštních efektů využívá ke snížení nákladů. Vytvořená malba je méně nákladná než napříkaldnapříklad filmování s živými herci na obrovitém národním památníku. Dodává rovněž [[iluze|iluzi]] filmování na určitém místě, jestliže je daný exteriér pro filmování nepřístupný či zakázaný. ExitujíExistují dva druhy zvláštních efektů (jejichž názvy mají zkratky FX, SFX, SPFX či EFX). Jsou to vizuální či kamerové efekty, jichž se dosáhne manipulací filmového obrazu a fyzické efekty docílené využitím mechanických nástrojů na scéně. (Zatímco fyzický efekt může být prostý - například používání neviditelného lana k pohybu nebo zaklepání na rekvizitu -, jsou v současné době zvláštní efekty obvykle mnohem komplikovanější). V tomto článku se pojem "zvláštní efekty" vztahuje jak k efektům vizuálním, tak mechanickým.

Nejprve spolupracuje [[mistr zvuku]] s režisérem a střihačem při nahrávání ústřední melodie a ostatní hudby. Poté jsou vytvořeny další potřebné zvuky, případně se převezmou ze zvukové banky v hudební knihovně. [[Skladatel]] (například [[John Williams]] nebo [[Hans Zimmer]]) se využívá v případě, že film vyžaduje původní hudbu. Mistr zvuku pak sestříhá hudební záznam tak, aby vyhovoval filmu. U již exitujícíexistující hudby, na niž se vztahují [[Autorské právo|autorská práva]], vyřizují [[manažer|manažeři]] autorů poplatky za její využití ve filmu. Nahrávací technik pak spolupracuje s režisérem při mixáži stop s různými zvuky. Verze získaná po konečném mixu se pak převede na originální negativ. Zvuk k filmu se nahrává digitálním systémem a reprodukuje se jako optický soundtrack. Poté se načítá jako synchronizovaný zvuk, předtím se však vysílá přes [[mikrofon]]y během zkušebního promítání.