'''Vykonatelnost''' je procesní institut, vlastnost [[soud]]ního nebo [[veřejná správa|správního]] rozhodnutí spočívající v jeho vynutitelnosti, především státní mocí, pokud nebude splněno dobrovolně.
Vykonatelnost se většinou pojí s právem určitého plnění, především peněžitého, kdy ten, komu takové právo svědčí, může v případě neplnění ze strany povinného navrhnout k jeho vymožení nařízení [[exekuce]]. Vykonatelné rozhodnutí zde funguje jako tzv. [[exekuční titul]]. ExitujíExistují však i vykonatelná rozhodnutí, která právo určitého plnění nestanoví (např. rozsudky o osobním stavu v [[Civilní proces|občanském soudním řízení]]), která jsou vykonatelná okamžikem nabytí [[právní moc]]i. Takový způsob vykonatelnosti znamená, že od určitého okamžiku existuje právní povinnost se jimi řídit. Institut vykonatelnosti je však od institutu právní moci rozdílný, neboť jsou nejen možná, ale i velmi častá pravomocná rozhodnutí, která zatím vykonatelná nejsou. V těchto případech totiž ještě neuplynula rozhodnutím nebo zákonem stanovená lhůta k plnění. Stejně tak existují rozhodnutí tzv. '''předběžně vykonatelná''' (zejména rozsudky o [[výživné]]m), která lze nuceně vymoci, ačkoli ještě právní moci nenabyla.
