Aj Čching: Porovnání verzí

Od roku [[1929]] studoval ve [[Francie|Francii]] malířství. V roce [[1932]] se vrátil do [[Šanghaj]]e kde začal psát poezii (vliv na něj měla [[avantgarda]], například [[Vladimír Vladimirovič Majakovskij|Majakovskij]]); pro účast v levicovém odboji proti japonské invazi byl až do roku [[1935]] vězněn [[Kuomintang]]em. Následujícího roku vydal svůj debut ''Ta-jen-che'' (jméno jeho chůvy), v roce [[1939]] jedno ze svých mistrovských děl, ''Sever'' (Pej-fang). Poté následovalo jeho nejplodnější období, kdy do roku [[1942]] putoval po zemi a poznával čínský venkov.<ref>Slovník spisovatelů - Asie a Afrika 1., Odeon, Praha 1967, str. 167-168</ref> Básně z tézo doby jsou chmurné obrazy plné teskné atmosféry zoufalství i naděje.

Do padesátých let se účastnil komunistických aktivit. V této době začal být také překládán. Kromě poezie psal i teoretické knihy o literatuře. V roce [[1958]] byl obviněn z "pravičáctví" a během [[Kulturní revoluce]] vězněn v různých pracovních táborech. Znovu publikovat směl až od roku [[1978]]. O dva roky později podnikl svou druhou cestu do Francie, kde jej v roce [[1985]] [[François Mitterrand]] jmenoval rytířem [[Řád umění a literatury|Řádu umění a literatury]]. Jeho synem je čínský výtvarník a politický aktivista [[Aj Wej-wej]], spoluautor návrhu Olympijského stadiónu v [[Peking]]u.