Promlčení: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.5.2) (robot přidal: tr odebral: pl změnil: es, ko, ru; kosmetické úpravy |
m Úprava referencí |
||
Řádek 5:
| příjmení2 = Knappová
| jméno2 = Marta
| odkaz na autora2 =
| příjmení3 = Pohl
| jméno3 = Tomáš
| odkaz na autora3 =
| titul = Občanské právo hmotné 1
| editoři = Jiří Švestka, Jan Dvořák
Řádek 28:
== Vznik promlčení ==
Ke vzniku promlčení je třeba naplnění dvou [[právní skutečnost|právních skutečností]]:<ref name="Knapp" />
# uplynutí [[zákon (právo)|zákonem]] stanovené doby, ''promlčecí lhůty'', a
# uplatnění tzv. ''námitky promlčení'' [[žalovaný]]m před soudem.
Práva uplatnit promlčení se nelze předem vzdát<ref>
Od promlčení je proto nutné odlišovat [[prekluze|prekluzi]], kdy uplynutím času pohledávka zaniká automaticky ze zákona a soud tuto skutečnost zkoumá a přihlíží k ní z úřední povinnosti.<ref>
== Důsledky promlčení ==
Promlčená pohledávka i nadále trvá, a to jako tzv. [[naturální obligace]], kterou lze splnit dobrovolně a případné její splnění není [[bezdůvodné obohacení|bezdůvodným obohacením]], protože dlužník by stále plnil na základě právního důvodu.<ref>
Obecně se promlčují všechna [[majetek|majetková]] práva, v obchodněprávních vztazích všechna [[závazek|závazková]], s výjimkami uvedenými v zákoně.<ref name="§ 100" /><ref>
▲Promlčená pohledávka i nadále trvá, a to jako tzv. [[naturální obligace]], kterou lze splnit dobrovolně a případné její splnění není [[bezdůvodné obohacení|bezdůvodným obohacením]], protože dlužník by stále plnil na základě právního důvodu.<ref>[http://portal.gov.cz/zakon/40/1964/455 § 455 odst. 1] ObčZ</ref> Může tak dokonce učinit i v případě existence soudního rozhodnutí, kterým byla žaloba díky úspěšné namítnutému promlčení zamítnuta.<ref name="Knapp" /> Protože však takovou pohledávku nelze na základě námitky promlčení soudně přiznat, [[věřitel]] ji bez tzv. ''exekučního titulu'' (např. soudního [[rozsudek|rozsudku]]) nemůže proti vůli dlužníka [[exekuce|exekučně]] vymoci.
▲Obecně se promlčují všechna [[majetek|majetková]] práva, v obchodněprávních vztazích všechna [[závazek|závazková]], s výjimkami uvedenými v zákoně.<ref name="§ 100" /><ref>[http://portal.gov.cz/zakon/513/1991/387 § 387 odst. 2] ObchZ</ref> Např. se nepromlčují osobní [[autorské právo|práva autorská]], práva tvořící součást [[ochrana osobnosti|ochrany osobnosti]] apod. Z majetkových práv se pak nepromlčují:
* zásadně [[vlastnictví|vlastnické právo]] (s výjimkou vlastnických práv, kterých se domáhá pravý [[dědic]] proti dědici nepravému, práva na zrušení [[spoluvlastnictví]] a provedení jeho vypořádání a práva vlastníka [[pozemek|pozemku]] domáhat se vypořádání neoprávněné stavby),
* práva z vkladů na [[vkladní knížka|vkladních knížkách]] nebo na jiných formách vkladů a běžných [[účet|účtech]], pokud vkladový vztah trvá (ledaže jde o obchodněprávní vztah<ref>
* právo ze [[zástavní právo|zástavní smlouvy]], pokud trvá zajištěná pohledávka.
== Promlčecí lhůta ==
Obecná promlčecí lhůta je tříletá, v obchodněprávních vztazích čtyřletá, ledaže zákon stanoví dobu zvláštní.<ref>
▲Obecná promlčecí lhůta je tříletá, v obchodněprávních vztazích čtyřletá, ledaže zákon stanoví dobu zvláštní.<ref>[http://portal.gov.cz/zakon/40/1964/101 § 101] ObčZ a [http://portal.gov.cz/zakon/513/1991/397 § 397] ObchZ</ref> Lhůta má objektivní povahu, tzn. počíná dnem, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé (''actio nata''), výjimečně v případech [[náhrada škody|náhrady škody]] a [[bezdůvodné obohacení|bezdůvodného obohacení]] je její povaha i subjektivní, tedy závisí od toho, kdy se o ní dlužník dozvěděl.<ref>[http://portal.gov.cz/zakon/40/1964/106 § 106] a [http://portal.gov.cz/zakon/40/1964/107 § 107] ObčZ a [http://portal.gov.cz/zakon/513/1991/398 § 398] ObchZ</ref> V takovém případě se pak posuzuje, která z těchto dvou lhůt uběhla dříve, od té doby je již právo promlčeno. Za počátek objektivní lhůty se obecně považuje den, kdy právo může být poprvé [[žaloba|žalováno]] u soudu, zejména tedy po [[splatnost]]i pohledávky, případně po předchozím povinném uplatnění [[reklamace]] či u práva na vydání [[dědictví]] po pravomocném skončení dědického řízení. Jestliže jde o právo na [[vrácení daru]], promlčení počíná dnem, kdy se obdarovaný chová tak, že lze dar požadovat zpět. Pokud však spočívá v něčí povinnosti něčeho se zdržet nebo něco strpět, soudní praxe i část právní teorie se shodla na tom, že je jím den, kdy poprvé došlo k porušení této povinnosti.<ref name="Knapp" /> Někteří ale soudí, že je to naopak den, kdy oprávněný přestal své subjektivní právo vykonávat.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Fiala
| jméno = Josef
Řádek 66 ⟶ 63:
}}</ref>
Na běh promlčecí lhůty nemá vliv změna v osobě dlužníka nebo věřitele,<ref>
=== Zvláštní promlčecí lhůty ===
V některých případech zákon stanoví jinou, než obecnou tříletou (čtyřletou) promlčecí lhůtu:
* právo na náhradu škody – subjektivní lhůta 2 roky (u [[korupce]] 3 roky), objektivní 3 roky nebo 10 let,<ref>
* právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení – subjektivní lhůta 2 roky, objektivní 3 roky nebo 10 let,<ref>
* právo z přepravy (mimo práv na náhradu škody u přepravy osob) – 1 rok,<ref>
* právo odpovídající [[věcné břemeno|věcnému břemeni]] – 10 let,<ref>
* právo pravomocně přiznané státním orgánem – 10 let,<ref name="§ 110" />
* právo písemně uznané dlužníkem – 10 let,<ref name="§ 110" />
* právo na plnění z životního [[pojištění]] – objektivní lhůta 10 let.<ref>
== Odkazy ==
| |||