Ústav fotoniky a elektroniky Akademie věd České republiky: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 29:
Již od počátku své činnosti ústav dosahoval výrazných úspěchů. K těm patřilo změření [[Dopplerův_jev|Dopplerova efektu]] u prvního sovětského [[Sputnik 1|sputníku]] v roce 1957. Tato měření byla provedena ve skupině Jiřího Tolmana, který byl vůdčí světovou osobností ve výzkumu generace a měření přesné frekvence a času. Další úspěch přišel na světové výstavě [[Expo_58|EXPO 1958]] v Bruselu, kde ústav získal zlaté medaile za samočinný počítač na principu pravděpodobnosti a přístroj pro rezonanční transformaci signálů.
Počátkem šedesátých let Jiří Tolman inicioval v ústavu výzkum v kvantové elektronice. Ten se zprvu zaměřil na studium paramagnetických látek a na výzkum čpavkového MASERu . Skupina vedená Viktorem Trkalem spustila první československý maser 26. března 1963. Byla to průlomová událost v oboru kvantové elektroniky a laserové fyziky u nás. Tento maser můžete vidět ve stálé expozici Národního technického muzea. Brzy poté, začátkem května 1963, následovalo spuštění rubínového [[Laser|LASERu]] Janem Blablou. V roce 1967 byla v našem ústavu provedena ve spolupráci s Fakultní nemocnicí na Bulovce první oční laserová operace u nás. Bylo vyrobeno několik oftalmokoagulátorů a předáno očním klinikám v Praze, Mostě a Bratislavě.
 
Úsilí věnované přesnému času a frekvenci přineslo světově uznávané a využívané výsledky. Především metoda časového transferu s pomocí synchronizačních impulzů televizního vysílání, kterou navrhnul Jiří Tolman, byla celosvětově používána až do relativně nedávné doby. V 90. letech postupně přebíraly její funkci systémy GPS (Global Positioning system).