Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 4:
Matriky patrně vznikly ve [[středověk]]u jako seznamy [[Šlechta|šlechty]], včetně povinností vůči [[panovník]]ovi, zejména dávek a počtů ozbrojenců, které mu mají poskytnout. Později k nim přibyly matriky studentů na [[Univerzita|univerzitách]]. Zde snad vznikly i pojmy '''imatrikulace''' (zápisu) a '''exmatrikulace''' (vyřazení absolventa) v jejich dnešním významu. S postupující byrokratizací společenského života rostl i počet a význam podobných úředních seznamů, kterým se někde říkalo také matriky. V některých zemích to byly matriky kostelů, později úředních místních jmen (v ČSR od roku [[1920]]) a podobně.
 
Matriky narození, sňatků a úmrtí se někde vedly už od středověku, všem farářům[[farář]]ům to však nařídil až [[Tridentský koncil]] roku [[1563]]. Nicméně se zdá, že i potom se toto nařízení prosazovalo poměrně pomalu a v [[Země Koruny české|zemích Koruny české]] se farní matriky běžně dochovaly až od poloviny 17. století. Reformy [[Josef II.|Josefa II.]] z let [[1781]] a [[1784]] zavedly jednotné vedení matrik (před touto reformou byla podoba matrik značně roztříštěná). Ukládaly také povinnost vést matriky protestantským farním úřadům a rabínům[[rabín]]ům židovských obcí, od roku [[1869]] vedly matriku pro osoby bez vyznání [[obecní úřadyúřad]]y.<ref>''Ottův slovník naučný'', heslo ''Matriky'', sv. 16, str. 995. </ref> Teprve v 50. letech 20. století se zavedla obecná a povinná veřejná matrika pro všechny a farní matriky ztratily právní význam.
 
== Dělení ==