Haakon IV. Norský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
drobné úpravy |
upraven popisek obrázku, typo |
||
Řádek 7:
=== Původ, mládí ===
Haakon se narodil jako syn dívky ze staré a vážené rodiny, ''Ingy z Varteigu''. Tu měl u sebe v [[Borgu]] (dnes provincie [[Østfold]]) na podzim roku [[1203]] král [[Haakon III.]], v té době vůdce strany tzv. ''birkebeiner (březonohých)'' v norské občanské válce. Dítě se narodilo následujícího roku, v době, kdy král zemřel. Teprve několik měsíců po jeho narození uvedla Inge jako otce krále Haakona. Haakon se nikdy neoženil a když roku [[1204]] zemřel, nezanechal oficiálních či známých potomků. Argumenty Ingy o králově otcovství jejího malého syna získaly podporu řady stoupenců a následovníků Haakona III. a nakonec birkenbeinerové uznali její dítě za králova potomka.
[[File:Birkebeinerne ski.jpg|thumb|left|upright|''Birkebeinerne''. Obraz malíře [[Knud Belrslien|Knuda Bergsliena]] z roku [[1869]] znázorňuje dramatickou cestu, při níž birkenbeinerové zachránili malého Haakona Haakonssona]]
Birkebeinerne av Knud Bergslien fra 1869
V té době byl uznávaným vládcem ''birkenbeinerů'' král [[Inge II. Norský|Inge II.]] a Norsko se zmítalo ve válce mezi touto stranou a tzv. ''baglery''; dlouhá série konfliktů započala roku [[1130]] v návaznosti na nejednoznačné zákony o nástupnictví soupeřením mezi různými skupinami [[šlechta|šlechty]], [[katolická církev|katolickou církví]] a králem. Král Haakon III., předpokládaný otec Haakona IV., náležel k birkenbeinerům; vyvíjel velké úsilí, aby nastolil mír, usmířiv se s církví. Jeho nenadálá smrt však přinesla jako důsledek oslabení vedoucí pozice birkenbeinerů a posílení baglerů, kteří ovládli jih země.
Řádek 35 ⟶ 39:
Norští historikové mají na vládu Haakona IV. různé úhly pohledu. V [[19. století]] převládal obraz silného monarchy, který ukončil občanské války a vládl největšímu norskému impériu v historii (P. A. Munch). Kolem roku [[1920]] převládl názor opačný, o průměrném člověku, který se stal králem v okamžiku nadcházející velikosti Norska ([[marxismus|marxističtí]] historikové, např. Halvdan Koht, kteří bagatelizují úlohu jedince v historii). Haakon je srovnáván se svým rivalem Skule Bårdssonem a se svým dědem, králem [[Sverre I.|Sverrem I.]] a většina historiků nepovažuje Haakona za vůdce tak dynamického a charismatického jako byl Sverre. V současnosti však převládá názor, že pro srovnání není sdostatek relavantních informací a pramenů - většina pochází z oficiálních biografií panovníků, jež postrádají objektivitu.
Je však jisté, že Haakon se narodil do společnosti zmítané válečnými konflikty různými vládychtivými skupinami velmožů a zemřel jako vládce velkého a nezpochybnitelně mocného, mezinárodně respektovaného státu. Přijímal vyslance ze vzdálených zemí, jako byl [[Tunis]], [[Novgorod]] a [[Kastilie]], s nimiž se snažil upevnit vztahy, např. roku [[1258]] provdal svou dceru Kristinu za Filipa, bratra kastilskho krále [[Alfons X. Kastilský|Alfonse X.]]; měl i dobré kontakty s papežem, který kolem roku [[1250]] ho chtěl učinit [[
Hlavním pramenem pro Haakonovu [[biografie|biografii]] je ''Hákonar saga Hákonarsonar'' ([[Sága]]), sepsaná po roce [[1260]], několik let po králově smrti, na žádost Haakonova syna Magnuse islandským apisovatelem a politikem [[Sturla Þórðarson|Sturlou Þórðarsonem]], synovcem Snorriho Sturlusona.
Řádek 48 ⟶ 52:
V roce [[1225]] se z politických důvodů, ve snaze zmírnit napjaté vztahy se svým nejbližším rádcem Skule Bårdssonem, oženil s jeho dcerou [[Markéta Skulesdatter|Markétou Skulesdatter]]. Z manželství jsou známy čtyři děti:
* Olaf (1226-?), zemřel jako dítě;
* Haakon (''Haakon Mladší'') (1232-1257). Byl svým otcem designován jako spoluvládce Norska v roce
*[[Kristýna Norská|Kristina]] (1234-1262). Manželka [[Kastilie|kastilského]] [[infant]]a [[Filip Kastilský (1274)|Filipa]]. Zemřela bezdětná.
*[[Magnus VI.|Magnus]] (1238-1280). Norský král v letech [[1261]] - [[1280]].
| |||