Hustota: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Objemová hmotnost- přidal jsem |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 38:
Ve speciálních případech, kdy se lokální hustota mění skokem a derivace ani ve výše uvedeném makroskopickém smyslu neexistuje (pórovité látky, sypké látky), existuje pouze průměrná hodnota pro větší elementy objemu. V těchto případech se doporučuje nazývat tuto veličinu '''objemovou hmotností'''.
== Objemová hmotnost ==
Stavební inženýrství rozlišuje při popisu vlastnostní stavebních materiálů hustotu (ang. [http://en.wikipedia.org/wiki/Particle_density Particle density]) a objemovou hmotnost (ang. [http://en.wikipedia.org/wiki/Bulk_density Bulk density]). Objemová hmotnost se definuje jako poměr hmotnosti tělesa ku objemu tělesa včetně póru, mezer a dutin. Tedy objem stanovený z tzv. vnějších rozměrů. Objemová hmotnost je veličina závislá na vlhkosti materiálu. Pokuď jsou póry vyplněny jen vzduchem jedná se o objemovou hmotnost materiálu v suchém stavu. Pokuď je část póru vyplněna vodou, tak je třeba vždy uvést konkrétní vlhkost materiálu.
U materiálů s malou pórovitostí tedy, kde se hodnota blíží nule, se hodnoty hustoty a objemové hmotnosi rovnají. U materiálů s velkou pórovitostí je objemová hmotnost (v suchém stavu) vždy menší než hustota. Např. dřevo má hustotu dřevní báze pro všechny druhy dřev skoro stejnou hodnotu a to kolem 1530 kg/m³. Zatímco objemová hmotnost v suchém stavu je pro např. dub 630 kg/m³ a smrk 430 kg/m³. Za dřevo s nejmeší objemovou hmotností se považuje balza z hodnotou 130 kg/m³ a za nejtěžší dřevo se považuje guajak posvátný s hodnotou 1360 kg/m³.
Jednotky má stejné jako hustota tedy kg/m³. Jako symbol se používa ''[[Ró|ρ]]'' [ró] se spodním indexem v tedy ρ<sub>v</sub>.
| |||