Wikipedie

14. kongres Svazu komunistů Jugoslávie: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
http://hr.wikipedia.org/wiki/14._izvanredni_kongres_SKJ + http://sr.wikipedia.org/wiki/%D0%A7%D0%B5%D1%82%D1%80%D0%BD%D0%B0%D0%B5%D1%81%D1%82%D0%B8_%D0%BA%D0%BE%D0%BD%D0%B3%D1%80%D0%B5%D1%81_%D0%A1%D0%9A%D0%88
rozšíření
Řádek 1:
'''14. kongres [[Svaz komunistů Jugoslávie|Svazu komunistů Jugoslávie]]''' se konal ve dnech 20. - 22. ledna roku [[1990]], v [[bělehrad]]ském kongresovém [[Sava centar|centru "Sava"]]. Přicestovali sem delegáti ze všech sedmi republik a dvou provincií, plus zde byla zastoupena i stranická delegace z [[JNA|Jugoslávské lidové armády]]. Tehdejším prezidentem Ústředního výboru byl [[Milan Pančevski]] z [[Makedonie]].
 
Kongres se konal v bouřlivé atmosféře otázek budoucí jugoslávské existence. Už celý rok [[1989]] se neustále diskutovalo, kdy se bude konat a za jakých podmínek. Přestože byl přislíben do konce roku, nakonec se konal až v lednu [[1990]]. Média o něm psala jako o "rozhodujícím", jako o kongresu, kde se Svaz komunistů Jugoslávie odřekne svého vedoucího postavení v jugoslávské společnosti a bude tak plně posvěcena politická pluralita i na úrovni existence jednotlivých stran s rozdílnými politickými programy a orientací. Kritické hlasy namítaly, že se měl konat již dlouho předtím a umožnit konkrétní reformy především v ekonomické oblasti.
Kongres se konal v bouřlivé atmosféře otázek budoucí jugoslávské existence. [[Srbsko|Srbská]] a [[Slovinsko|slovinská]] delegace se pustili do vzájemného sporu. Zatímco Srbové žádali mechanismus "jedna osoba - jeden hlas", který by zajistil další fungování centralizované [[Jugoslávie]], Slovinci požadovali konfederační uspořádání strany i státu. Jejich návrhy však byly přehlasovány a přijaty tak byly srbské plány.
 
[[Srbsko|Srbský]] a [[Slovinsko|slovinský]] svaz komunistů však byli již před 14. kongresem v dlouhodobém sporu. [[SKH|Chorvatští komunisté]] se pokoušeli nějakou dobu vystupovat jako prostředníci a situaci řešit, avšak nebyli úspěšní. Slovinci se nakonec rozhodli do Bělehradu přijet, ovšem pod podmínkou, že jejich návrhy budou rychle přijaty. Narazili však na energického [[Slobodan Milošević|Slobodana Miloševiće]], který se pokoušel všechny snahy o "rozvolnění" federace a decentralizaci moci zastavit. Zástupci vyslaní východními republikami federace, které byly názorově blízko Miloševićovi slovinské návrhy přehlasovaly. Jugoslávský tisk se již v prvních dnech zasedání komunistů ptal, jestli skutečně Slovinci odejdou.
Po dvou dnech ostrých sporů a silných slov delegace Svazu komunistů Slovinska 22. ledna večer kongresový sál opustila. Okamžitě poté šéf srbské delegace, [[Slobodan Miloševič]] prohlásil, že kongres pokračuje v práci a bude i nadále rozhodovat o dalších bodech programu v souladu s předchozím hlasováním. Proti tomu se ostře postavila chorvatská delegace, která rovněž oznámila, že v takovém případě opustí sjezd. Podporu získala i ze strany komunistů Makedonie a Bosny a Hercegoviny. ▼
 
Po dvou dnech ostrých sporů a silných slov delegace Svazu komunistů Slovinska 22. ledna okolo 22:30 kongresový sál opustila.<ref name="Oslobodjenje">{{Citace periodika
Milan Pančevski ukončil práci kongresu a řekl, že bude pokračovat ve své práci. To se ale v nejbližších dnech nestalo; po 45 letech skončila vláda jedné strany - Svazu komunistů Jugoslávie. Tato událost se stala jednou z klíčových v rozpadu Jugoslávie a přispěla k eskalaci dalších odstředivých sil, které vedly k vyhlášení nezávislosti [[Slovinsko|Slovinska]] a dalších republik na počátku 90. let.▼
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul =
| periodikum = Oslobođenje
| odkaz na periodikum =
| rok = 1990
| měsíc = leden
| ročník = XLVII
| číslo = 14940
| strany = 1
| url =
| issn =
▲Po}}</ref> dvouOficiálním dnechdůvodem, ostrýchkterý sporů[[Ciril aRibičič]] silnýchuvedl, slovbylo, delegaceže Svazu"Slovinští komunistůkomunisté nechtějí být odpovědní za Slovinskaagónii 22SKJ".<ref lednaname="Oslobodjenje"/> večerNásledně kongresovýchorvatská sáldelegace opustilanavrhla, aby byl kongres přerušen. Okamžitě poté šéf srbské delegace,se [[Slobodan Miloševič]] ujal slova a prohlásil, že kongres pokračuje v práci a bude i nadále rozhodovat o dalších bodech programu v souladu s předchozím hlasováním. Proti tomu se ostře postavilapostavili chorvatská delegaceChorvaté, kterákteří rovněž oznámilaoznámili, že v takovém případě opustí sjezd, neboť není možné pouze "hlasovat pro, nebo proti".<ref name="Oslobodjenje"/> Podporu získalazískali i ze strany komunistů Makedonie a Bosny a Hercegoviny.
 
▲Milan Pančevski ukončil práci kongresu a řekl, že bude pokračovat ve své práci. To se ale v nejbližších dnech nestalo; poPo 45 letech tak skončila vláda jedné strany - Svazu komunistů Jugoslávie. Tato událost se stala jednou z klíčových v rozpadu Jugoslávie a přispěla k eskalaci dalších odstředivých sil, které vedly k vyhlášení nezávislosti [[Slovinsko|Slovinska]] a dalších republik na počátku 90. let.
 
== Související články ==
Řádek 14 ⟶ 32:
 
{{Překlad|sr|14. kongres SKJ|1841165}}
<references/>
 
{{Kongresy SKJ}}
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/14._kongres_Svazu_komunistů_Jugoslávie“