Haakon IV. Norský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění - manželství, odkazy
drobné doplnění
Řádek 6:
== Biografie ==
=== Původ, mládí ===
Haakon se narodil jako syn vesničankydívky ze staré a vážené rodiny, ''Ingy z Varteigu''. TeprveTu několikměl měsícůu posebe jehov narození[[Borgu]] uvedla(dnes jakoprovincie otce[[Østfold]]) králena podzim roku [[Haakon1203]] III.|Haakonakrál [[Haakon III.]], v té době vůdce strany tzv. ''birkebeiner (březonohých)'' v norské občanské válce. Haakon, kterýDítě se nikdynarodilo neoženilnásledujícího roku, pobývalv vedobě, Varteigukdy (dneskrál provinciezemřel. [[Østfold]])Teprve aněkolik zemřelměsíců rokupo [[1204]],jeho anižnarození byuvedla zanechalInge oficiálníchjako čiotce známýchkrále potomkůHaakona. Haakon Haakonsson se narodilnikdy veneoženil stejnéma časekdyž roku [[1204]] zemřel, kdynezanechal králoficiálních Haakonči zemřelznámých potomků. Argumenty jehoIngy matkyo králově otcovství jejího malého syna získaly podporu řady stoupenců a následovníků Haakona III. a nakonec birkenbeinerové uznali její dítě za králova synapotomka.
V té době byl uznávaným vládcem ''birkenbeinerů'' král [[Inge II. Norský|Inge II.]] a Norsko se zmítalo ve válce mezi touto stranou a tzv. ''baglery''; dlouhá série konfliktů započala roku [[1130]] v návaznosti na nejednoznačné zákony o nástupnictví soupeřením mezi různými skupinami [[šlechta|šlechty]], [[katolická církev|katolickou církví]] a králem. Král Haakon III., předpokládaný otec Haakona IV., náležel k birkenbeinerům; vyvíjel velké úsilí, aby nastolil mír, usmířiv se s církví. Jeho nenadálá smrt však přinesla jako důsledek oslabení vedoucí pozice birkenbeinerů a posílení baglerů, kteří ovládli jih země.
 
Haakon se narodil na území ovládaním baglery. Oznámení jeho matky o jeho královském původu pro něj znamenalo velké nebezpečí. V roce [[1206]] baglerové rozhodli o likvidaci dítěte jako hrozícího nebezpečí a začali ho hledat. Tehdy ho skupina birkenbeinerů přepravila na dvůr Ingeho II. v Nodarosu (dnešní [[Trondheim]]). Neputovali však obvyklou cestou, kde bylo lze očekávat útok baglerů, ale aby se jim vyhnuli, zvolili neschůdnou trasou přes hory. Cestou zastihla skupinu sněhová bouře a pouze dva vynikající bojovníci, Torstein Skevla a Skjervald Skrukka pokračovali v cestě na [[lyže|lyžích]], nesouce dítě v náručí. Tuto cestu dodnes v Norsku připomíná nejvýznamnější lyžařský závod roku - ''Birkebeinerret'' (běh birkenbeinerů).
 
=== První roky vlády ===
Řádek 30:
Důsledkem všech těchto událostí bylo, že Norsko ztratilo kontrolu nad spornými územími.
 
Na smrtelném loži Haakon označil za svého nástupce svého jediného přeživšího syna [[Magnus VI.|Magnuse]], jenřjenž skutečně se po jeho smrti stal norským králem.
 
=== Haakon IV. v historii, odkaz ===
Norští historikové mají na vládu Haakona IV. různé úhly pohledu. V [[19. století]] převládal obraz silného monarchy, který ukončil občanské války a vládl největšímu norskému impériu v historii (P. A. Munch). Kolem roku [[1920]] převládl názor opačný, o průměrném člověku, který se stal králem v okamžiku nadcházející velikosti Norska ([[marxismus|marxističtí]] historikové, např. Halvdan Koht, kteří bagatelizují úlohu jedince v historii). Haakon je srovnáván se svým rivalem Skule Bårdssonem a se svým dědem, králem [[Sverre I.]] a většina historiků nepovažuje Haakona za vůdce tak dynamického a charismatického jako Sverre. V současnosti však převládá názor, že pro srovnání není sdostatek relavantních informací a pramenů - většina pochází z oficiálních biografií panovníků, jež postrádají objektivitu.
 
Je však jisté, že Haakon se narodil do společnosti zmítané válečnými konflikty různými vládychtivými skupinami velmožů a zemřel jako vládce velkého a nezpochybnitelně mocného, mezinárodně respektovaného státu. Přijímal vyslance ze vzdálených zemí, jako byl [[Tunis]], [[Novgorod]] a [[Kastilie]], s nimiž se snažil upevnit vztahy, např. roku [[1258]] provdal svou dceru Kristinu za Filipa, bratra kastilskho krále [[Alfons X. Kastilský|Alfonse X.]]; měl i dobré kontakty s [[papež]]em, který kolem roku [[1250]] ho chtěl učinit [[Seznamm panovníků Svaté říše římské|císařem Svaté říše římské]]. Haakon posílal studovat mladé schopné lidi na vyhlášené zahraniční [[univerzita|univerzity]] ([[Sorbona]] v [[Paříž]]i, [[Univerzita v Bologni]]). Na norském dvoře se do [[stará severština|staré severštiny]] překládaly [[romance]] i biblické příběhy a král realizoval řadu projektů různých kamenných staveb, novinku v Norsku tehdejší doby.
 
Hlavním pramenem pro Haakonovu [[biografie|biografii]] je ''Hákonar saga Hákonarsonar'' ([[Sága]] ]]), sepsaná po roce [[1260]], několik let po králově smrti, na žádost Haakonova syna Magnuse islandským apisovatelem a politikem [[Sturla Þórðarson|Sturlou Þórðarsonem]], sznovcemsynovcem Snorriho Sturlusona.
 
[[Drama]] ''Pretendenti'', jež napsal v roce [[1863]] [[Henrik Ibsen]], pojednává o konfliktu mezi Haakonem IV. a Skule Bårdssonem.
Řádek 54:
== Externí odkazy ==
{{Commonscat|Haakon IV of Norway}}
* http://www.thepeerage.com/p11304.htm#i113031
* http://snl.no/.nbl_biografi/H%c3%a5kon_4_H%c3%a5konsson/utdypning
 
{{Panovník|pred=[[Inge II. Bårdsson]]|po=[[Magnus VI.]]|kdy=[[1217]]–[[1263]]|co=[[Seznam norských panovníků|Norský král]]|soubor=Blason royal norvege.png}}