Soudní poplatek: Porovnání verzí

Nebude-li poplatek za řízení uhrazen už při podání návrhu, soud poplatníka vyzve k jeho zaplacení, stanoví mu k tomu určitou lhůtu a poučí ho o následcích nezaplacení. Po marném uplynutí lhůty dané řízení zastaví. Tento následek lze zhojit tím, že bude v odvolací lhůtě zaplacen, soud pak usnesení o zastavení řízení zruší a v řízení pokračuje. Pokud by ale šlo o poplatek za úkon, ten se bez dalšího neprovede.<ref>§ 9 zákona o soudních poplatcích</ref> Poplatky se platí buď na účet soudu, který vede [[Česká národní banka]], nebo [[Kolková známka|kolkovými známkami]], pokud není vyšší než 5&nbsp;000&nbsp;Kč. Jestliže poplatek zaplatí někdo, kdo k tomu nebyl povinen, bude mu vrácen, stejně tak soud vrátí případný přeplatek (ledaže nepřevyšuje 50&nbsp;Kč).<ref>§ 8 odst. 3 a 4 a § 10 zákona o soudních poplatcích</ref>

 

Některé druhy řízení a také některé subjekty jsou přímo ze zákona od poplatkové povinnosti osvobozeny. Ze soudních řízení jde hlavně o [[Opatrovník (právo)|opatrovnická]] řízení, řízení ve věcech [[sociální péče]], [[Dědické řízení|dědických řízení]] v prvním stupni, nařízení [[exekuce]] nebo náhrady škody nebo jiné újmy způsobené při výkonu veřejné moci [[Justiční omyl|nezákonným]] rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Od poplatku jak za řízení, tak za úkony jsou pak osvobozeny zejména [[Česká republika]], [[Obec|obce]] a [[Kraje v Česku|kraje]] ve věcech [[Přenesená působnost|přenesené působnosti]], cizí státy a jejich [[diplomat]]é (je-li zaručena vzájemnost), cizinci v [[azyl]]ových věcech, navrhovatelé v řízení o určení i zvýšení [[výživné]]ho či navrhovatelé v řízení o náhradu [[Škoda (právo)|škody]] na zdraví vzniklé v souvislosti s ublížením na zdraví.<ref>§ 11 zákona o soudních poplatcích</ref>