Soudní poplatek: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Meziuložení
Dokončení
Řádek 1:
{{Pracuje se}}
'''Soudní poplatek''' je [[Peníze|peněžní]] částka vybíraná za řízení před [[soud]]y (tzv. ''poplatky za řízení'') nebo za jednotlivé úkony, které soudy provádí (tzv. ''poplatky za úkony''). V [[Česko|Česku]] je právní úprava soudních poplatků obsažena ve speciálním [[Zákon (právo)|zákoně]] o soudních poplatcích a konkrétní sazby za řízení nebo za úkony jsou určeny jeho přílohou, která se nazývá Sazebník soudních poplatků. Zde jsou stanoveny jsou buď pevnou částkou nebo [[Procento|procentní]] sazbou ze stanoveného základu. Soudní poplatky jsou příjmem [[Státní rozpočet České republiky|státního rozpočtu]].
 
Řádek 10 ⟶ 9:
Poplatková povinnost, tedy povinnost soudní poplatek zaplatit, vzniká zejména okamžikem podání [[Žaloba|žaloby]] nebo jiného návrhu na zahájení řízení, uplatněním [[Opravný prostředek|opravného prostředku]], rozhodnutím soudu ve věci samé, schválením [[smír]]u či podáním návrhu na provedení úkonu.<ref>§ 4 zákona o soudních poplatcích</ref> Poplatníkem je především ten, kdo dané zpoplatněné podání k soudu podal a příslušný k vyměření, vybrání a případně i k vymáhání poplatku je ten soud, který ve věci rozhoduje či má provést požadovaný úkon, v případě [[odvolání]] nebo [[dovolání]] soud prvního stupně.<ref>§ 2 a 3 zákona o soudních poplatcích</ref>
 
V případě procentního určení se poplatek stanovuje ze základu, kterým je obecně cena předmětu řízení, k [[příslušenství]] se přitom nepřihlíží. V případě více žalovaných plnění se tyto částky sčítají, jestliže jde ale o opětující se plnění na dobu neurčitou, je základem pětinásobek ročního plnění. Základ poplatku se zaokrouhluje na celá sta korun dolů a vypočtený poplatek se pak zaokrouhluje na celé desítky korun nahoru.<ref>§ 6 zákona o soudních poplatcích</ref> Pro nejběžnější řízení, žalobu na plnění, je poplatek stanoven ve výši 1&nbsp;000&nbsp;Kč do žalované částky 20&nbsp;000&nbsp;Kč včetně, a 5&nbsp;% nad částku převyšující 20&nbsp;000&nbsp;Kč. Poplatek se vybírá až do částky 2&nbsp;000&nbsp;000&nbsp;Kč.<ref>§ 6a odst. 7 zákona o soudních poplatcích</ref>
 
Nebude-li poplatek za řízení uhrazen už při podání návrhu, soud poplatníka vyzve k jeho zaplacení, stanoví mu k tomu určitou lhůtu a poučí ho o následcích nezaplacení. Po marném uplynutí lhůty dané řízení zastaví. Tento následek lze zhojit tím, že bude v odvolací lhůtě zaplacen, soud pak usnesení o zastavení řízení zruší a v řízení pokračuje. Pokud by šlo o poplatek za úkon, tak ten se bez dalšího neprovede.<ref>§ 9 zákona o soudních poplatcích</ref> Poplatky se platí buď na účet soudu, který vede [[Česká národní banka]], nebo [[Kolková známka|kolkovými známkami]], pokud není vyšší než 5&nbsp;000&nbsp;Kč. Jestliže poplatek zaplatí někdo, kdo k tomu nebyl povinen, bude mu vrácen, stejně tak soud vrátí případný přeplatek (ledaže nepřevyšuje 50&nbsp;Kč).<ref>§ 8 odst. 3 a 4 a § 10 zákona o soudních poplatcích</ref>
 
== Osvobození od soudního poplatku ==
Některé druhy řízení a také některé subjekty jsou přímo ze zákona od poplatkové povinnosti osvobozeny. Ze soudních řízení jde hlavně o [[Opatrovník (právo)|opatrovnická]] řízení, řízení ve věcech [[sociální péče]], [[Dědické řízení|dědických řízení]] v prvním stupni, nařízení [[exekuce]] nebo náhrady škody nebo jiné újmy způsobené při výkonu veřejné moci [[Justiční omyl|nezákonným]] rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Od poplatku jak za řízení, tak za úkony jsou pak osvobozeny zejména [[Česká republika]], [[Obec|obce]] a [[Kraje v Česku|kraje]] ve věcech [[Přenesená působnost|přenesené působnosti]], cizí státy a jejich [[diplomat]]é (je-li zaručena vzájemnost), cizinci v [[azyl]]ových věcech, navrhovatelé v řízení o určení i zvýšení [[výživné]]ho či navrhovatelé v řízení o náhradu [[Škoda (právo)|škody]] na zdraví vzniklé v souvislosti s ublížením na zdraví.<ref>§ 11 zákona o soudních poplatcích</ref>
 
Kromě těchto subjektů může osvobození od soudních poplatků dosáhnout kdokoli, kdo o to v soudním řízení požádá a jehož poměry to odůvodňují. Takové osvobození je však jen výjimečné, kromě toho může být kdykoli za řízení zase odejmuto.<ref>§ 138 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád</ref>
Zákon rovněž stanoví druhy řízení, u nichž poplatková povinnost nevzniká a také kategorie osob, které automaticky poplatková povinnost nestíhá. Krom těchto obligatorních výjimek může v civilním řízení předseda senátu přiznat účastníkovi zcela nebo zčásti osvobození od soudního poplatku.
<ref>§ 11 zákona o soudních poplatcích</ref>
 
== Odkazy ==