Haakon IV. Norský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Muži za použití HotCat
doplnění - manželství, odkazy
Řádek 24:
Od konce [[tchán]]ovy vzpoury je Haakonova vláda ve znamení míru v zemi a dosud nevídané prosperity Norska. Byl to počátek obdoví označovaného jako ''zlatý věk'' [[středověk]]ého norského království. V roce [[1247]] Haakon konečně získal uznání od papeže [[Inocenc IV.|Inocence IV.]], jenž vyslal do Beregenu [[kardinál]]a ''Guillerma z Modeny'' celebrovat Haakonovu [[korunovace|korunovaci]].
 
V zahraničí organizoval Haakon v roce [[1256]] vojenské tažení proti [[Dánsko|dánské provincii]] [[Halland]]. V roce [[1261]] uznalo svrchovanost norského krále [[Grónsko]] a v roce [[1262]] dosáhl Haakon jedné ze svých největších ambicí, když [[Island]], zmítaný vnitřními konflikty, učinil totéž. Norské království dosud největšího rozmachu a velikosti. V roce [[1263]] konflikt se [[Skotsko|skotským králem]] ohledně norské državy Hebrid přivedl Haakona k váležnéválečné expedici na západ Skotska. Skotský král [[Alexandr III. Skotský|Alexandr III.]] dobyl ostrovy následujícího roku. Haakon získal znovu kontrolu nad ostrovy díky své skvělé [[flotila|flotile]] formované z větší části mobilizací tzv. ''[[leidang]]ů'' a troufl si i na několik nájezdů do samotného Skotska. Po velké bitvě u Largs (o níž každá strana konfliktu tvrdí, že vítězství bylo na její straně) došlo k jednání mezi oběma stranami; Skotové je ovšem protahovali ve snaze oslabit pozici norského krále, pro něhož bylo obtížné držet velké vojsko daleko od domova. [[Irsko|Irská]] delegace nabídla Haakonovi možnost strávit zimu v Irsku za podmínky pomoci proti [[Anglie|Anglii]]. Zdá se, že Haakon byl tomuto návrhu nakloněn, avšak jeho muži ho zavrhli. Norská flotila se uchýlila strávit zimu na [[Orkneje]].
 
Za pobytu na Orknejích v biskupském paláci v [[Kirkwall]]u Haakon onemocněl a [[16. září]] roku [[1263]] zemřel. Velká část jeho flotily byla rozptýlena a zničena bouřemi. Král byl pohřben v katedrále sv. Magnuse cv Kirkwallu; po příchodu jara bylo jeho tělo exhumováno a převezeno do Norska, kde bylo uloženo k poslednímu odpočinku v katedrále jeho hlavního města Bergenu .
 
Důsledkem všech těchto událostí bylo, že Norsko ztratilo kontrolu nad spornými územími.
 
Na smrtelném loži Haakon označil za svého nástupce svého jediného přeživšího syna [[Magnus VI.|Magnuse]], jenř skutečně se po jeho smrti stal norským králem.
 
=== Haakon IV. v historii, odkaz ===
Norští historikové mají na vládu Haakona IV. různé úhly pohledu. V [[19. století]] převládal obraz silného monarchy, který ukončil občanské války a vládl největšímu norskému impériu v historii (P. A. Munch). Kolem roku [[1920]] převládl názor opačný, o průměrném člověku, který se stal králem v okamžiku nadcházející velikosti Norska ([[marxismus|marxističtí]] historikové, např. Halvdan Koht, kteří bagatelizují úlohu jedince v historii). Haakon je srovnáván se svým rivalem Skule Bårdssonem a se svým dědem, králem [[Sverre I.]] a většina historiků nepovažuje Haakona za vůdce tak dynamického a charismatického jako Sverre. V současnosti však převládá názor, že pro srovnání není sdostatek relavantních informací a pramenů - většina pochází z oficiálních biografií panovníků, jež postrádají objektivitu.
 
Je však jisté, že Haakon se narodil do společnosti zmítané válečnými konflikty různými vládychtivými skupinami velmožů a zemřel jako vládce velkého a nezpochybnitelně mocného, mezinárodně respektovaného státu. Přijímal vyslance ze vzdálených zemí, jako byl [[Tunis]], [[Novgorod]] a [[Kastilie]]. Na norském dvoře se do staré severštiny překládaly [[romance]] i biblické příběhy a král realizoval řadu projektů různých kamenných staveb, novinku v Norsku tehdejší doby.
 
Hlavním pramenem pro Haakonovu [[biografie|biografii]] je ''Hákonar saga Hákonarsonar'' ([[Sága]] ]]), sepsaná po roce [[1260]], několik let po králově smrti, na žádost Haakonova syna Magnuse islandským apisovatelem a politikem [[Sturla Þórðarson|Sturlou Þórðarsonem]], sznovcem Snorriho Sturlusona.
 
[[Drama]] ''Pretendenti'', jež napsal v roce [[1863]] [[Henrik Ibsen]], pojednává o konfliktu mezi Haakonem IV. a Skule Bårdssonem.
 
=== Manželství a potomci ===
Před manželstvím měl milenku jménem ''Kanga'' (mladší), jež mu porodila dvě děti:
* Sigurd (cca 1120-1254).
* Cecilia (cca 1120-1248); manželka ''Gregoria Andressona'', synovce Filipa Simonssona, posledního krále baglerů. Poté co ovdověla, provdala se znovu v Bergenu za krále ''Haralda Hebridského'', Haakonova [[vazal]]a. Oba utonuli cestou na ostrovy.
 
V roce [[1225]] se z politických důvodů, ve snaze zmírnit napjaté vztahy se svým nejbližším rádcem Skule Bårdssonem, oženil s jeho dcerou [[Markéta Skulesdatter|Markétou Skulesdatter]]. Z manželství jsou známy čtyři děti:
* Olaf (1226-?), zemřel jako dítě;
* Haakon (''Haakon Mladší'') (1232-1257). Byl svým otcem designován jako spoluvládce Norska v roce {[1239]]. Oženil se s ''Riquildou Birgersdotter'', dcerou [[Švédsko|švédského]] [[jarl]]a [[Birger (jarl)|Birgera Magnussona]]. Zemřel dříve než jeho otec.
*[[Kristina Håkonsdatter|Kristina]] (1234-?). Manželka [[Kastilie|kastilského]] [[infant]]a Filipa, bratra [[Seznam kastilských králů|kastilského krále]] [[Alfonso X. Kastilský|Alfonsa X.]] Zemřela bezdětná.
*[[Magnus VI.|Magnus]] (1238-1280). Norský král v letech [[1261]] - [[1280]].
 
== Externí odkazy ==
Řádek 37 ⟶ 59:
 
[[Kategorie:Ynglingové]]
[[Kategorie:Norští panovnícikrálové]]
[[Kategorie:Narození 1204]]
[[Kategorie:Úmrtí 1263]]