Soudní poplatek: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Rozpracováno
m Meziuložení
Řádek 1:
{{Pracuje se}}
'''Soudní poplatek''' je [[Peníze|peněžní]] částka vybíraná za řízení před [[soud]]y (tzv. ''poplatky za řízení'') nebo za jednotlivé úkony, které soudy provádí (tzv. ''poplatky za úkony''). V [[Česko|Česku]] je právní úprava soudních poplatků obsažena ve speciálním [[Zákon (právo)|zákoně]] o soudních poplatcích a konkrétní sazby za řízení nebo za úkony jsou určeny jeho přílohou, která se nazývá ''Sazebník soudních poplatků''. Zde jsou stanoveny jsou buď pevnou částkou nebo [[Procento|procentní]] sazbou ze stanoveného základu. Soudní poplatky jsou příjmem [[Státní rozpočet České republiky|státního rozpočtu]].
 
== Historie ==
Od vzniku [[Československo|Československa]] až do 1. ledna 1951 se soudní poplatky řídily císařským nařízením z roku 1915.<ref>Nařízení č.&nbsp;279/1915 ř.&nbsp;z., o soudních poplatcích</ref> Poté začal platit nový zákon o soudních poplatcích<ref>{{Sbírka zákonů|1950|sb70-50|Zákon č. 173/1950 Sb.}}</ref> a prováděcí nařízení ministra financí č.&nbsp;3/1951&nbsp;Sb. stanovilo základní [[Procento|procentní]] sazbu poplatků ve výši 4&nbsp;% z žalované sumy,<ref>Nařízení č.&nbsp;3/1951&nbsp;Sb., kterým se vydává sazebník soudních poplatků a některé předpisy o nich</ref> která obecně platila až do roku 2011. Roku 1966 byl zrušen a byl přijat jiný zákon o soudních poplatcích,<ref>Zákon č. 116/1966 Sb., o soudních poplatcích</ref> který byl zrušen roku 1984 a nahrazen opět dalším zákonem o soudních poplatcích.<ref>Zákon č. 147/1984 Sb., o soudních poplatcích</ref> Ten zůstal v platnosti až do roku 1991.
 
Zákon o soudních poplatcích z roku 1991<ref>Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“)</ref> byl několikrát [[Novela (právo)|novelizován]], ale komplexní zvýšení jednotlivých poplatků nastalo pouze roku 1995<ref>Zákon č. 36/1995 Sb.</ref> a poté až po několika letech k 1. září 2011.<ref>Zákon č. 218/2011 Sb.</ref>
 
== Placení soudních poplatků ==
Poplatková povinnost, tedy povinnost soudní poplatek zaplatit, vzniká zejména okamžikem podání [[Žaloba|žaloby]] nebo jiného návrhu na zahájení řízení, uplatněním [[Opravný prostředek|opravného prostředku]], rozhodnutím soudu ve věci samé, schválením [[smír]]u či podáním návrhu na provedení úkonu.<ref>§ 4 zákona o soudních poplatcích</ref> Poplatníkem je především ten, kdo dané zpoplatněné podání k soudu podal a příslušný k vyměření, vybrání a případně i k vymáhání poplatku je ten soud, který ve věci rozhoduje či má provést požadovaný úkon, v případě [[odvolání]] nebo [[dovolání]] soud prvního stupně.<ref>§ 2 a 3 zákona o soudních poplatcích</ref>
Poplatková povinnost, tedy povinnost soudní poplatek zaplatit, vzniká okamžikem
 
V případě procentního určení se poplatek stanovuje ze základu, kterým je obecně cena předmětu řízení, k [[příslušenství]] se přitom nepřihlíží. V případě více žalovaných plnění se tyto částky sčítají, jestliže jde ale o opětující se plnění na dobu neurčitou, je základem pětinásobek ročního plnění. Základ poplatku se zaokrouhluje na celá sta korun dolů a vypočtený poplatek se pak zaokrouhluje na celé desítky korun nahoru.<ref>§ 6 zákona o soudních poplatcích</ref> Pro nejběžnější řízení, žalobu na plnění, je poplatek stanoven ve výši 1&nbsp;000&nbsp;Kč do žalované částky 20&nbsp;000&nbsp;Kč včetně, a 5&nbsp;% nad částku převyšující 20&nbsp;000&nbsp;Kč. Poplatek se vybírá až do částky 2&nbsp;000&nbsp;000&nbsp;Kč.
Dle současné platné právní úpravy stíhá povinnost zaplatit soudní poplatek poplatníka; poplatníky jsou:
* před soudem prvního stupně
** navrhovatel (navrhovatelé), není-li dále stanoveno jinak,
** účastníci smíru uzavřeného ve [[smírčí řízení|smírčím řízení]],
** žalovaný (žalovaní) uplatňující svá práva vzájemným návrhem,
** [[fyzická osoba|fyzická]] nebo [[právnická osoba]], jíž se týká provedení zápisu v [[obchodní rejstřík|obchodním rejstříku]], o kterém rozhodl soud v řízení zahájeném bez návrhu,
** právnická osoba v řízení zahájeném bez návrhu, ve kterém soud rozhodl o zrušení nebo likvidaci právnické osoby nebo o jmenování likvidátora právnické osoby.
* ve věcech [[správní soudnictví|správního soudnictví]] je poplatníkem poplatku za řízení ten, kdo podal
** žalobu nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení,
** [[kasační stížnost]].
 
Nebude-li poplatek za řízení uhrazen už při podání návrhu, soud poplatníka vyzve k jeho zaplacení, stanoví mu k tomu určitou lhůtu a poučí ho o následcích nezaplacení. Po marném uplynutí lhůty dané řízení zastaví. Tento následek lze zhojit tím, že bude v odvolací lhůtě zaplacen, soud pak usnesení o zastavení řízení zruší a v řízení pokračuje. Pokud by šlo o poplatek za úkon, tak ten se bez dalšího neprovede.<ref>§ 9 zákona o soudních poplatcích</ref> Poplatky se platí buď na účet soudu, který vede [[Česká národní banka]], nebo [[Kolková známka|kolkovými známkami]], pokud není vyšší než 5&nbsp;000&nbsp;Kč. Jestliže poplatek zaplatí někdo, kdo k tomu nebyl povinen, bude mu vrácen, stejně tak soud vrátí případný přeplatek (ledaže nepřevyšuje 50&nbsp;Kč).<ref>§ 8 odst. 3 a 4 a § 10 zákona o soudních poplatcích</ref>
Poplatek se stanovuje z ceny předmětu řízení; zákon však stanoví různé výjimky pro různé typy řízení. Pro nejběžnější řízení – tedy žalobu na plnění – je poplatek stanoven ve výši 1000&nbsp;Kč do částky 20&nbsp;000&nbsp;Kč včetně a 5 % nad částku převyšující 20&nbsp;000&nbsp;Kč. Poplatek se vybírá do částky 2&nbsp;000&nbsp;000&nbsp;Kč.
 
== Osvobození od soudního poplatku ==
 
Zákon rovněž stanoví druhy řízení, u nichž poplatková povinnost nevzniká a také kategorie osob, které automaticky poplatková povinnost nestíhá. Krom těchto obligatorních výjimek může v civilním řízení předseda senátu přiznat účastníkovi zcela nebo zčásti osvobození od soudního poplatku.
<ref>§ 11 zákona o soudních poplatcích</ref>
 
== Odkazy ==