Soudní poplatek: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Rozpracováno |
m Meziuložení |
||
Řádek 1:
{{Pracuje se}}
'''Soudní poplatek''' je [[Peníze|peněžní]] částka vybíraná za řízení před [[soud]]y (tzv. ''poplatky za řízení'') nebo za jednotlivé úkony, které soudy provádí (tzv. ''poplatky za úkony''). V [[Česko|Česku]] je právní úprava soudních poplatků obsažena ve speciálním [[Zákon (právo)|zákoně]] o soudních poplatcích a konkrétní sazby za řízení nebo za úkony jsou určeny jeho přílohou, která se nazývá
== Historie ==
Od vzniku [[Československo|Československa]] až do 1. ledna 1951 se soudní poplatky řídily císařským nařízením z roku 1915.<ref>Nařízení č. 279/1915 ř. z., o soudních poplatcích</ref> Poté začal platit nový zákon o soudních poplatcích<ref>{{Sbírka zákonů|1950|sb70-50|Zákon č. 173/1950 Sb.}}</ref> a prováděcí nařízení ministra financí
Zákon o soudních poplatcích z roku 1991<ref>Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“)</ref> byl několikrát [[Novela (právo)|novelizován]], ale komplexní zvýšení jednotlivých poplatků nastalo pouze roku 1995<ref>Zákon č. 36/1995 Sb.</ref> a poté až po několika letech k 1. září 2011.<ref>Zákon č. 218/2011 Sb.</ref>
== Placení soudních poplatků ==
Poplatková povinnost, tedy povinnost soudní poplatek zaplatit, vzniká zejména okamžikem podání [[Žaloba|žaloby]] nebo jiného návrhu na zahájení řízení, uplatněním [[Opravný prostředek|opravného prostředku]], rozhodnutím soudu ve věci samé, schválením [[smír]]u či podáním návrhu na provedení úkonu.<ref>§ 4 zákona o soudních poplatcích</ref> Poplatníkem je především ten, kdo dané zpoplatněné podání k soudu podal a příslušný k vyměření, vybrání a případně i k vymáhání poplatku je ten soud, který ve věci rozhoduje či má provést požadovaný úkon, v případě [[odvolání]] nebo [[dovolání]] soud prvního stupně.<ref>§ 2 a 3 zákona o soudních poplatcích</ref>
V případě procentního určení se poplatek stanovuje ze základu, kterým je obecně cena předmětu řízení, k [[příslušenství]] se přitom nepřihlíží. V případě více žalovaných plnění se tyto částky sčítají, jestliže jde ale o opětující se plnění na dobu neurčitou, je základem pětinásobek ročního plnění. Základ poplatku se zaokrouhluje na celá sta korun dolů a vypočtený poplatek se pak zaokrouhluje na celé desítky korun nahoru.<ref>§ 6 zákona o soudních poplatcích</ref> Pro nejběžnější řízení, žalobu na plnění, je poplatek stanoven ve výši 1 000 Kč do žalované částky 20 000 Kč včetně, a 5 % nad částku převyšující 20 000 Kč. Poplatek se vybírá až do částky 2 000 000 Kč.
Nebude-li poplatek za řízení uhrazen už při podání návrhu, soud poplatníka vyzve k jeho zaplacení, stanoví mu k tomu určitou lhůtu a poučí ho o následcích nezaplacení. Po marném uplynutí lhůty dané řízení zastaví. Tento následek lze zhojit tím, že bude v odvolací lhůtě zaplacen, soud pak usnesení o zastavení řízení zruší a v řízení pokračuje. Pokud by šlo o poplatek za úkon, tak ten se bez dalšího neprovede.<ref>§ 9 zákona o soudních poplatcích</ref> Poplatky se platí buď na účet soudu, který vede [[Česká národní banka]], nebo [[Kolková známka|kolkovými známkami]], pokud není vyšší než 5 000 Kč. Jestliže poplatek zaplatí někdo, kdo k tomu nebyl povinen, bude mu vrácen, stejně tak soud vrátí případný přeplatek (ledaže nepřevyšuje 50 Kč).<ref>§ 8 odst. 3 a 4 a § 10 zákona o soudních poplatcích</ref>
== Osvobození od soudního poplatku ==
Zákon rovněž stanoví druhy řízení, u nichž poplatková povinnost nevzniká a také kategorie osob, které automaticky poplatková povinnost nestíhá. Krom těchto obligatorních výjimek může v civilním řízení předseda senátu přiznat účastníkovi zcela nebo zčásti osvobození od soudního poplatku.
<ref>§ 11 zákona o soudních poplatcích</ref>
== Odkazy ==
| |||