Čípek (oko): Porovnání verzí

Přidáno 957 bajtů ,  před 9 lety
oprava a rozšíření
({{přesnost}})
(oprava a rozšíření)
[[Soubor:Cone cell en.png|thumb|Čípek - stavba]]
[[Soubor:Retina-diagram.svg|thumb|upright=1|Stavba [[sítnice]]; v pravé (vnější) vrstvě je jeden čípek a mnoho tyčinek]]
'''Čípek''' je [[fotoreceptor]]ická [[buňka]] v [[oko|oční]] [[sítnice|sítnici]], která umožňuje barevné vidění. NejlépeVyskytuje jese tentov [[buněčnýurčité typ]]podobě (spoluu světšiny [[tyčinka (oko)obratlovci|tyčinkamiobratlovců]]), rozlišenačkoliv chybí např. u [[savciparyby|savcůparyb]], iči kdyžu jeněkterých naznačennočních i u dalších [[obratlovci|obratlovců]].<ref name=rocekkardong>{{citace elektronické monografie| urltitul =http Vertebrates://rocek.gli.cas.cz/Courses/Microsoft%20Word%20-%20Morfologie17def.pdf Comparative Anatomy, Function, Evolution| titulvydání=5| Obecnávydavatel=The morfologieMcGraw−Hill živočichů,Companies|rok= Smysly2009| příjmení=Kardong| jméno=ZbyněkKenneth |příjmení=RočekV}}</ref> Čípek je pojmenován podle tvaru buňky, který přibližně zaujímá. <ref name=histology>{{citace monografie| příjmení= Junqueira| jméno=Luiz Carlos | jméno2=Jose |příjmení2=Carneiro|rok= 2005| titul=Basic Histology text and atlas| vydání=11| vydavatel=McGraw Hill}}</ref>
 
== StavbaEvoluce ==
 
V oku se obvykle vyskytuje hned několik typů čípků, každý specializovaný na vnímání určité barvy, na níž je přizpůsoben maximální citlivostí. Primitivní obratlovci zřejmě měli hned čtyři druhy čípkových buněk, první v fialové oblasti (370 nm), druhý v modré oblasti (445 nm), třetí v zelené (508 nm) a konečně čtvrtý v oranžové oblasti (560 nm). Toto tzv. [[tetrachromické vidění]] přetrvává u mnoha [[ryby|ryb]], [[želvy|želv]], [[ještěři|ještěrů]] a [[ptáci|ptáků]]. Naopak u savců došlo k ztrátě dvou typů čípkových buněk a většina savců má tedy [[dichromatické vidění]] (mají jen buňky specializované na oranžovou a fialovou oblast). U lidoopů však následně vznikl [[trichromatické vidění|třetí typ čípků]], načež jsou obdařeni čípky pro modrofialovou (cca 425 nm), zelenou (cca 530 nm) a oranžovou (cca 560 nm) barvu.<ref name=kardong />
 
== Lidské čípky ==
 
=== Stavba ===
Čípky jsou protáhlé buňky o rozměrech 60 × 1,5 µm, které vznikly modifikací [[neuron|nervových buněk]]. Skládají se ze dvou částí, vnější (směřující ven z oka) a vnitřní (směřující „do [[sklivec|sklivce]]“). Obě části jsou odděleny konstrikcí (zúženinou). Ve vnější části, která má kónický (čípkovitý) tvar, se nachází samotné centrum vidění. Tato část obsahuje četné disky propojené s membránou (vznikají vchlípením [[cytoplazmatická membrána|cytoplazmatické membrány]]). Disky obsahují velké množství proteinu [[jodopsin]]u (též fotopsin). Ve vnitřní části buňky se nachází velké množství [[mitochondrie|mitochondrií]] a [[glykogen]]u. To naznačuje, že v této části se soustřeďuje [[energetický metabolismus]], který vyživuje zbytek buňky. Nedaleko se také nachází množství [[ribozom]]ů (resp. [[polyribozom]]y) umožňující rychlou [[proteosyntéza|syntézu proteinů]].<ref name=histology />
 
=== Funkce ===
V každé lidské sítnici je asi 6 milionů čípků (tedy mnohem méně než [[tyčinka (oko)|tyčinek]]); ovšem existují tři funkční typy. Není možné je rozeznat na základě stavby buňky, ale na základě druhu fotopsinu, jejž obsahují. Každý ze tří druhů buněk totiž obsahuje poněkud jiný jodopsin, jeden je specializován na [[zelená|zelenou]] barvu, druhý na barvu [[modrá|modrou]] a třetí na [[červená|červenou]] barvu spektra. Čípky potřebují ke své práci poměrně hodně velké osvětlení (rozhodně více než [[tyčinka (oko)|tyčinky]]), ale na druhou stranu zajišťují preciznější vidění než tyčinky.<ref name=histology />