Josef František Munclingr: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
MaJet (diskuse | příspěvky)
m oprava předchozího opomenutí (+ František)
m typos (drobné úpravy
Řádek 10:
| přezdívka =
| narození = [[13. září]] [[1888]], [[Nítkovice]]
| úmrtí = [[31. říjen|31. října]] [[1954]], [[Mariánské Lázně]]
| původ =
| nástroj =
Řádek 19:
| vydavatel =
| příbuzná témata =
| web = http://www.frantisekslama.com
|současní členové =
|dřívější členové =
Řádek 29:
}}
 
'''Josef František Munclingr''', ([[13. září|13. září]] [[1888]] [[Nítkovice]] – [[31. říjen|31. října]] [[1954]] [[Mariánské Lázně]]), byl český [[opera|operní]] pěvec (basbarytonista) a [[režie|režisér]].
 
== Životopis ==
Mládí prožil v [[Polsko|Polsku]], kde ho po smrti rodičů vychovával strýc František Munclingr, člen divadelního orchestru ve [[Lvov]]ě. Po absolvování gymnázia pokračoval ve studiu na filosofické fakultě lvovské univerzity a současně i na konzervatoři (zpěv, housle a skladba). Zpěv studoval u [http://pl.wikipedia.org/wiki/Mieczys%C5%82aw_So%C5%82tys[Mieczysław Sołtys|Sołtyse]], [http://pl.wikipedia.org/wiki/Stanis%C5%82aw_Niewiadomski_(kompozytor)[Stanisław Niewiadomski|Niewiadomského]], Dianniho a Lapéra.
 
V roce [[1911]] byl angažován Národní operou ve [[Varšava|varšavskouVaršavě]] operou, hostoval ale i v [[Krakov|Krakově]]ě, [[Berlín|Berlíně]]ě, [[Cáchy|Cáchách]], [[Paříž|Paříži]]i, [[Budapešť|Budapešti]]i a dalších evropských městech. V roce [[1912]] poprvé pohostinsky účinkoval v pražském [[Národní divadlo|Národním divadle]] <ref name=Prochazka> citováno z: Vladimír Procházka a kolektiv autorů, ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdci'', Academia, Praha [[1988]], str.&nbsp;320</ref>. V sezóně [[1913]]/[[1914]] byl členem operního souboru polského divadla v [[Poznaň|Poznan]]i <ref> citovánoname=Prochazka z: Vladimír Procházka a kolektiv autorů, ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdci'', Academia, Praha [[1988]], str.&nbsp;320</ref>. Zároveň studoval historii umění, psal pro činohru a kabaret, působil jako [[novinář]] a karikaturista, zajímal se o operní režii.
 
V roce [[1921]] se vrátil z Polska do Československa a působil jako zpěvák a režisér na scénách [[Slovenské národní divadlo|Slovenského národního divadla]] v Bratislavě a v [[Košice|Košicích]] . V roce [[1923]] byl režisérem známé [[Bratislava|bratislavské]] premiéry [[Leoš Janáček|Janáčkovy]] ''[[Káťa Kabanová(opera)|Káti Kabanové]]''.
 
Po úspěšném hostování ve Vídni v roce [[1925]] podepsal smlouvu s [[Vídeň|vídeňskou]] Státní operou, dal ale přednost nabídce [[Otakar Ostrčil|Otakara Ostrčila]] <ref> citovánoname=Prochazka z: Vladimír Procházka a kolektiv autorů, ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdci'', Academia, Praha [[1988]], str.&nbsp;320</ref> a přijal angažmá v [[Praha|pražském]] [[Národní divadlo|Národním divadle]], kde jako zpěvák a režisér působil od 1.&nbsp;9.září&nbsp;1925 do 31.&nbsp;12.prosince&nbsp;1951.
 
Vytvořil na 160 rolí a desítky režijních inscenací, spolupracoval zejména s [[Otakar Ostrčil|Otakarem Ostrčilem]], [[Zdeněk Chalabala|Zdeňkem Chalabalou]] a [[Milan Zuna|Milanem Zunou]]. Ve své režijní práci jako první uplatnil některé technické novinky (např.&nbsp;promítané dekorace nebo zvukové zesilovače).
Překládal, psal libreta, redigoval časopis ''Divadlo'', psal odborné publikace (''Hercova tvář a maska'', ''Hercova technika''). Jako scénický výtvarník se od [[1930-1939|třicátých let]] prosazoval v zahraničí <ref> Josef František Munclingr: ''Hercova tvář a maska'', Českomoravský kompas, Praha 1938</ref> . V letech [[1948]] – [[1949]] působil opět v Polsku, hostoval ve [[Vratislav (město)|Vratislav]]i a [[Poznaň|Poznani]]. Byl spoluzakladatelem Svazu polských divadelníků.
 
Byl předsedou Svazu českého herectva a členem výkonného výboru Mezinárodní herecké unie. V letech [[1951]] až [[1954]] byl docentem [[Brno|brněnské]] [[Janáčkova akademie múzických umění v Brně|JAMU]] (spoluzakladatelem katedry operní režie). Příležitostně také hostoval jako režisér ve [[Národní divadlo Brno|Státním divadle]] v Brně.
Řádek 46 ⟶ 47:
Byl otcem flétnisty, muzikologa a dirigenta [[Milan Munclinger|Milana Munclingera]].
Jeho švagr [[Tibor Honty]] byl významným českým fotografem.
 
 
== Odkazy ==
Řádek 55:
 
=== Literatura ===
* Josef František MunclingrMunclinger: ''Hercova tvář a maska'', Českomoravský kompas, Praha [[19381940]]
* Josef František Munclingr: ''Hercova technika'', nakladatelství J.Dolejší, Praha [[1948]]
* ''Československý hudební slovník osob a institucí'', svazek 2, Státní hudební vydavatelství, Praha [[1965]]
Řádek 64:
=== Externí odkazy ===
* [http://www.frantisekslama.com/josef-frantisek-munclingr-zivotopisna-data Archiv [[František Sláma |Františka Slámy]]: Biografie Josefa Františka Munclingra s fotografiemi a dokumenty z jeho archivu] a [http://www.frantisekslama.com/josef-frantisek-munclingr-55-vyroci-umrti Josef František Munclingr ve vzpomínkách]
* {{ND osoba|2930|Josef František Munclinger}}: Přehled MunclingrovýchMunclingerových rolí a inscenací v digitálním archivu Národního divadla
 
{{Portály|Hudba}}