Egyptští bohové: Porovnání verzí

Svět bohů a svět lidí byl v [[starověký Egypt|egyptském]] [[egyptské náboženství|náboženském]] myšlení poměrně důsledně oddělen, co do funkčnosti ale byly oba světy chápány jako úzce závislé. Přestože byly přítomnost bohů v kosmu a její projevy bezprostředně pozorovatelné a dokonce člověkem prostřednictvím [[Magie (esoterismus)|magie]] ovlivnitelné v podobě moci ''[[heka]]'', byl jediným prostředníkem mezi oběma světy v oficiálním náboženství [[faraon|panovník]]. Ten byl sám pokládán za božskou bytost [[sui generis]] a proto se jako jediný z živých lidí těšil přímé přízni bohů a objevoval se v jejich společnosti; na druhou stranu jsou známy příklady přímého zbožštění lidí po jejich smrti a mnohé [[Staroegyptské písemnictví|prameny]] zejména z mladších [[chronologie starověkého Egypta|historických období]] dokládají, že i běžní smrtelníci si mohou získat pozornost bohů a dokonce naznačují, že všichni spravedliví zemřelí budou „jako bohové“. Význam těchto představ pro chápání podstaty božství [[starověcí Egypťané|Egypťany]] není ovšem úplně srozumitelný.

V&nbsp;důsledku [[Helénismus|hellénistického]] [[synkretismus|synkretismu]] a později zejména [[hermetismus|hermetismu]] se uctívání některých z&nbsp;egyptských bohů a bohyň (např. [[Eset]]y přetransformované v&nbsp;Isidu a [[Usir]]a v&nbsp;podobě [[Serapis|Serapida]]) rozšířilo po celém antickém [[Středomoří]]; objevují se (i když už ne jako předmět náboženského [[kult]]u) dokonce i po zániku [[starověký Egypt|staroegyptské]] kultury, především v&nbsp;[[Evropa|evropské]] [[Magie (esoterismus)|magické]] a [[Esoterismus|esoterické]] tradici (např. postava [[Hermes Trismegistos|Herma Trismegista]] odvozená od boha [[Thovt]]a). Zdá se ovšem, že tato nová pojetí mohou být i značně vzdálena původním egyptským předlohám.<ref>k&nbsp;tématu viz např. {{Citace monografie