Archetyp: Porovnání verzí

Odebráno 13 bajtů ,  před 11 lety
m
Robot opravil přesměrování na Magie (esoterismus) - Změněn(y) odkaz(y) na Magie; kosmetické úpravy
m (Portálové šablony dle doporučení (s pomocí dat od Dannyho B.))
m (Robot opravil přesměrování na Magie (esoterismus) - Změněn(y) odkaz(y) na Magie; kosmetické úpravy)
Pojem archetypu uvádí [[Carl Gustav Jung|C. G. Jung]] především v kontextu [[Kolektivní nevědomí|kolektivního nevědomí]]. Představuje symbolickou ideji, která není reflektována vědomím, ale pramení z [[nevědomí]] a nemůže být tudíž pojmově uchopena. Přesto se významně podílí na utváření [[psychická realita|psychické reality]] osobnosti. K jednotlivým archetypům se můžeme vztahovat jen přes symbolické manifestace, samy o sobě nejsou totožné se svými obrazy.
 
Při procesu [[individuace]], kdy dochází ke sjednocování [[vědomí|vědomé]] a nevědomé části psýché, se člověk vyrovnává s existencí těchto hlubších vrstev osobnosti. [[Sen|Sny]] nebo [[fantazie]] u moderního člověka umožňují setkání s archetypy [[nevědomí]] a nahrazují tak funkci [[mýtus|mýtů]]. Pro přístup k nevědomým obsahům použil Jung vedle výkladu snů také metodu [[aktivní imaginace]]. Archetypy mají autonomní povahu. V případě duševní poruchy, například [[neuróza|neurózy]], dochází podle analytické psychologie k inflaci nevědomí projevené převažujícím archetypem. U [[schizofrenie]] se jedná o [[personalizace|personalizaci]] archetypu. Dochází též k [[přenos]]u ([[Projekce|projekci]]) archetypu na druhé osoby nebo předměty a tím k jejich [[Magie (esoterismus)|zmagičtění]]. Archetypy nemají jednoznačnou interpretaci a stejně tak nejdou hodnotit kladně ani záporně.
 
[[Carl Gustav Jung|C. G. Jung]] trval na vědecké ověřitelnosti konceptu archetypu, a to na základě shromážděného empirického materiálu.
 
{{Portály|Filosofie|Literatura}}
 
[[Kategorie:Cizí slova]]
[[Kategorie:Filosofické pojmy]]
229 795

editací